Pravidelná fyzická aktivita během růstu může ovlivnit, kolik energie bude organismus potřebovat k pohybu v dospělosti. Naznačuje to studie na perličkách, v níž ptáci zvyklí na dodatečnou zátěž během vývoje zvládali v dospělosti chůzi s touto zátěží bez zvýšení energetického výdeje. U jedinců, kteří zátěž v mládí nenosili, byla stejná chůze energeticky přibližně o 23 procent náročnější.
Výzkum vedli vědci z Penn State. Výsledky zveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences ve studii nazvané Chronic limb loading results in remarkable load carriage economy in growing fowl. Autoři sledovali 12 perliček od stáří dvou týdnů do 16 týdnů, kdy se ptáci blížili plné velikosti.
Šest ptáků mělo po dobu růstu na jedné noze připevněný pásek o hmotnosti odpovídající čtyřem procentům jejich tělesné hmotnosti. Zbylých šest zvířat žádnou dodatečnou zátěž nenosilo. Obě skupiny žily ve stejných podmínkách a od devátého týdne byly zvyklé chodit na běžeckém pásu. V dospělosti vědci porovnávali jejich energetickou náročnost při stání, chůzi bez zátěže a chůzi s páskem na končetině.
Spotřebu energie měřili v metabolické komoře napojené na běžecký pás. Zařízení sledovalo množství kyslíku, které ptáci spotřebovali, a oxid uhličitý a vodní páru, které při dýchání uvolnili. Z těchto údajů lze určit, kolik energie organismus při konkrétní činnosti využívá. Při stání mezi skupinami rozdíl nebyl. Rozdíly se objevily až při chůzi s přidanou hmotností.
Ptáci, kteří během růstu žádnou zátěž nenosili, při chůzi s páskem zvýšili energetický výdej o 23 procent ve srovnání s chůzí bez něj. Perličky, které byly na zátěž zvyklé od mládí, naopak při stejné zkoušce nespotřebovaly více energie než při běžné chůzi; podle výsledků byl jejich výdej dokonce mírně nižší. V průměru tak chůze zatížených trénovaných ptáků vyžadovala zhruba tolik energie jako chůze nezatížených ptáků z kontrolní skupiny.
Výsledek podle autorů ukazuje, že pohybová ekonomika — tedy množství energie potřebné k provedení určitého pohybu — může být během vývoje přizpůsobivá. Studie ale neprokazuje, že stejný účinek nastává u lidí. Zvířecí model může pomoci odhalit možný mechanismus, nikoli přímo stanovit dopad dětského cvičení na lidskou kondici. Další výzkum proto bude muset ověřit, zda raná pohybová zkušenost podobně mění energetickou náročnost pohybu také u člověka.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.