Čínské technologické značky se v posledních letech výrazně prosazují na zahraničních trzích. Zatímco dříve byly často vnímány především jako výrobci levnější elektroniky, dnes konkurují zavedeným západním firmám v elektromobilech, chytrých telefonech, akčních kamerách nebo robotických vysavačích. Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle tento posun ukazuje, že čínské firmy dokázaly spojit nízké náklady s rychlým vývojem a stále propracovanějším designem.
Výrazným příkladem je automobilový průmysl. Výrobci jako BYD, SAIC nebo Geely těží z rozsáhlého domácího trhu a z vybudovaného řetězce dodavatelů baterií, elektromotorů a dalších klíčových součástí. Evropská komise v roce 2024 po vyšetřování dospěla k závěru, že čínští výrobci elektromobilů těží z veřejných subvencí, které podle ní narušují hospodářskou soutěž. Na dovoz čínských bateriových vozů proto uvalila dodatečná vyrovnávací cla v rozmezí od 7,8 do 35,3 procenta podle výrobce, nad rámec běžného desetiprocentního cla.
Čínské firmy však nespoléhají pouze na cenu. Na domácím trhu musejí soupeřit o zákazníky v prostředí, kde působí velké množství výrobců a kde se nové modely i funkce objevují rychle. Tlak konkurence je nutí zkracovat vývojové cykly, zvyšovat výbavu a reagovat na změny poptávky. Výrobci elektromobilů například do vozů ve větší míře integrují software, asistenční systémy a služby spojené s chytrými telefony.
Podobný vývoj je patrný u spotřební elektroniky. Značky Xiaomi, Huawei nebo Oppo se prosadily v chytrých telefonech, zatímco DJI se stala jedním z nejznámějších výrobců spotřebitelských dronů a kamer. V oblasti domácí robotiky získaly mezinárodní pozornost firmy Roborock a Dreame. Podle údajů zveřejněných v podkladech pro vstup společnosti Roborock na hongkongskou burzu patřila tato značka v roce 2024 mezi tři největší výrobce robotických vysavačů na pěti největších světových trzích, včetně Spojených států, Japonska a Německa.
Růst čínských značek ale provázejí bezpečnostní a politické spory. Vlády některých zemí upozorňují na množství dat, která shromažďují připojená zařízení, automobily nebo domácí kamery, a na možnost jejich zpřístupnění čínským úřadům. Spojené státy zavedly vůči některým čínským technologiím omezení a Evropská unie vedle obchodních opatření zpřísňuje pravidla pro ochranu dat a kritickou infrastrukturu. Firmy obvinění z bezpečnostních rizik zpravidla odmítají a tvrdí, že se řídí zákony zemí, v nichž působí.
Pro evropské a americké konkurenty představuje nástup čínských značek dvojí výzvu. Musejí investovat do vývoje baterií, softwaru a umělé inteligence, ale zároveň se vyrovnat s výrobními náklady a rychlostí, s jakou čínské společnosti uvádějí nové produkty. Evropská cla mohou krátkodobě zmírnit tlak na domácí výrobce, sama o sobě však neřeší rozdíly ve vývoji, dodavatelských řetězcích ani v práci s daty. Podle agentury Reuters proto spor kolem čínských elektromobilů není jen otázkou obchodu, ale také širšího soupeření o budoucí průmyslové technologie.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.