Člověk v celkové anestezii nemusí být schopen vnímat své okolí vědomě, jeho mozek však nemusí zcela přestat zpracovávat informace. Naznačuje to studie vědců z Baylor College of Medicine, podle níž neurony v hippocampu během narkózy reagovaly na jazyk, rozlišovaly různé typy slov a nesly také informaci využitelnou k předpovědi dalšího slova v příběhu. Studie vyšla v časopise Nature.
Hippocampus je struktura ve spánkovém laloku, která se podílí na učení a vytváření nových vzpomínek. Výzkumníci jeho činnost sledovali u pacientů podstupujících operaci epilepsie. Při zákroku využili elektrofyziologické sondy Neuropixels, které umožňují zaznamenávat elektrické signály stovek jednotlivých neuronů současně. Šlo o výjimečnou možnost zkoumat aktivitu hluboko v lidském mozku v době, kdy pacienti nemohli popsat vlastní prožitky.
V první části experimentu vědci opakovaně přehrávali tóny a občas mezi ně zařadili zvuk, který se od ostatních lišil. Neurony v hippocampu na tyto nečekané podněty reagovaly odlišně. Jejich schopnost rozdíl zachytit se navíc v průběhu pokusu zlepšovala. Podle autorů to odpovídá známkám plasticity, tedy schopnosti nervového systému měnit své reakce na základě zkušenosti. I bez vědomého vnímání tak v mozku zřejmě probíhaly některé základní procesy spojené s učením.
Jazyk bez vědomého prožitku
Ve druhé části pacienti poslouchali krátké příběhy. Záznamy z hippocampu obsahovaly odlišné vzorce aktivity podle toho, zda v řeči zaznívala například podstatná jména, slovesa nebo přídavná jména. To podle výzkumníků ukazuje, že mozek nereagoval pouze na přítomnost zvuku, ale zpracovával také některé významové a gramatické vlastnosti jazyka.
Nejvýraznější bylo zjištění, že nervová aktivita nesla informaci o slovech, která měla v příběhu následovat. Tento jev souvisí s takzvaným prediktivním kódováním: mozek při zpracování podnětů využívá předchozí zkušenost a průběžně vytváří očekávání o tom, co přijde. Studie tedy naznačuje, že některé mechanismy předvídání jazyka mohou fungovat i bez vědomé pozornosti.
Výsledek ale neznamená, že anestetizovaní pacienti příběh vědomě chápali nebo si jej po probuzení pamatovali. Studie ukazuje pouze to, že vybrané nervové procesy pokračovaly navzdory absenci vědomého uvědomování. Jedním z možných vysvětlení je, že jednotlivé oblasti mozku dokážou informace analyzovat, i když je narušeno jejich propojení v širších sítích, které jsou nutné pro vědomou zkušenost.
Autoři upozorňují, že pokus se týkal jednoho konkrétního způsobu celkové anestezie a zaměřil se na hippocampus. Výsledky proto nelze automaticky přenést na jiné anestetické postupy, spánek nebo kóma. Další výzkum má ověřit, zda podobné schopnosti vykazují i jiné části mozku a jak spolupracují v době, kdy vědomí není přítomné. Zjištění by v budoucnu mohlo být relevantní také pro vývoj rozhraní mezi mozkem a počítačem, například pomůcek pro komunikaci lidí, kteří přišli o schopnost mluvit.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.