Stárnutí populace začíná zasahovat nejen důchodové systémy, zdravotnictví a trh práce, ale také samotné fungování demokracie. V politice sílí otázka, zda volební pravidla odpovídají společnosti, v níž mají starší lidé stále větší početní převahu. Někteří akademici podle Hospodářských novin zvažují návrhy od posílení hlasu mladých přes volební právo pro děti až po omezení hlasování ve vysokém věku.
V Česku bylo na konci roku 2025 podle Českého statistického úřadu 2 272 755 lidí starších 65 let. Tato skupina tvořila 20,8 procenta obyvatel. Celkový počet obyvatel dosáhl téměř 10,916 milionu a průměrný věk činil 43,3 roku. ČSÚ očekává, že podíl lidí ve věku 65 let a více vzroste do poloviny století přibližně na 29 procent.
Podobný vývoj probíhá v celé Evropské unii. Eurostat uvádí, že podíl lidí starších 65 let vzrostl v EU ze 17 procent v roce 2005 na 22 procent v roce 2025. Medián věku, tedy hranice, která rozděluje populaci na dvě stejně velké skupiny, dosáhl k 1. lednu 2025 hodnoty 44,9 roku. Polovina obyvatel EU tak byla starší než tento věk a polovina mladší.
Větší skupina voličů, jiné politické priority
Demografické změny mění také váhu jednotlivých témat ve volbách. Starší voliči mají přímý zájem především o výši důchodů, dostupnost zdravotní péče, ceny bydlení a stabilitu veřejných služeb. Politické strany proto mohou mít silnou motivaci zaměřovat program na početnější starší generace, zatímco otázky s dlouhodobým dopadem, například náklady na klimatická opatření, vzdělávání nebo zadlužení státu, mohou mít v kampaních obtížnější postavení.
Právě zde vzniká spor o takzvanou mezigenerační spravedlnost. Zastánci změn poukazují na to, že dnešní rozhodnutí ovlivní hlavně mladší obyvatele, kteří mají před sebou delší část života. Proto se objevují úvahy o dvojím hlasu pro mladé dospělé, o snížení věkové hranice pro volební právo nebo o modelu, v němž by za malé děti hlasovali jejich rodiče. Radikálnější návrhy hovoří také o horní věkové hranici volebního práva. Tyto myšlenky ale narážejí na otázku rovnosti občanů a na praktické určení hranice, od níž by měl být člověk z politického rozhodování vyloučen.
Stárnutí zatíží veřejné finance
Podle projekce ČSÚ budou nejvýraznější přírůstky počtu seniorů patrné kolem roku 2040, kdy do této věkové skupiny vstoupí početné ročníky narozené v 70. letech minulého století. Stát bude současně čelit tlaku na důchody, zdravotní a sociální služby i na zajištění pracovní síly. Stárnutí samo o sobě neznamená změnu volebního systému, zvyšuje však význam rozhodnutí o důchodovém věku, zaměstnávání starších lidí, migraci a rozdělení daňového zatížení mezi generace.
Debata o gerontokracii, tedy o převaze starší generace v politickém rozhodování, se tak neomezuje na otázku, kdo smí volit. Jde také o to, zda politické instituce dokážou vyvažovat krátkodobé zájmy početných voličských skupin s dopady, které se projeví až za desítky let. V evropských zemích zatím zůstává všeobecné a rovné volební právo základním principem demokratického systému.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.