Jediná třicetiminutová návštěva finské sauny může dočasně zvýšit množství bílých krvinek v krvi. Ukázala to studie finských vědců, kteří sledovali bezprostřední reakci organismu na působení tepla. Výzkum neprokazuje, že sauna posiluje imunitu v dlouhodobém měřítku, naznačuje ale, že horko krátkodobě mění pohyb buněk imunitního systému mezi tkáněmi a krevním oběhem.
Do studie se zapojilo 51 dospělých lidí, 27 žen a 24 mužů, jejichž průměrný věk byl přibližně 50 let. Účastníci strávili 30 minut v sauně vyhřáté na 73 °C. Během pobytu a následného odpočinku mohli pít vodu; součástí protokolu bylo také krátké ochlazení studenou sprchou. Vědci odebrali krev před saunováním, bezprostředně po něm a znovu po 30 minutách.
Výzkumníci sledovali celkový počet bílých krvinek i jednotlivé skupiny těchto buněk. Bílé krvinky, neboli leukocyty, pomáhají rozpoznávat a likvidovat infekce nebo poškozené buňky. Po saunování se v krvi zvýšil jejich celkový počet a přibyly také neutrofily a lymfocyty. Neutrofily patří k prvním obranným buňkám při infekci, zatímco lymfocyty zajišťují mimo jiné přesnější rozpoznávání původců nemocí a tvorbu imunitní paměti.
U neutrofilů a lymfocytů se hodnoty přibližně po půlhodině od skončení sauny vracely k běžné úrovni. Některé další skupiny, označované ve studii společně jako MXD buňky, v krvi zůstávaly zvýšené déle. Do této skupiny patří například monocyty, eozinofily a bazofily. Celkový počet bílých krvinek zůstal 30 minut po sauně mírně zvýšený především u žen.
Krátká reakce na tepelný stres
Tělesná teplota účastníků během měření vzrostla v průměru z 36,4 na 38,4 °C. Autoři současně nezjistili změnu objemu krevní plazmy, takže nárůst buněk podle nich nebyl pouze důsledkem odpaření vody a zahuštění krve. Podobný přesun bílých krvinek do krevního oběhu nastává také při fyzické zátěži. Buňky se tak mohou dočasně dostat do míst, kde účinněji monitorují okolí.
Studie se zabývala také cytokiny. Jde o signální molekuly, které koordinují činnost imunitních buněk. Průměrné změny hladin 37 sledovaných cytokinů byly většinou malé, některé z nich však souvisely s tím, jak výrazně účastníkům stoupla tělesná teplota. U počtu bílých krvinek se podobná vazba na zvýšení teploty neprokázala.
Výsledky publikované v časopise Temperature proto popisují především okamžitou fyziologickou reakci na jedno saunování. Z jediného měření nelze určit, zda pravidelné návštěvy sauny vedou k trvalým změnám imunity, menšímu počtu infekcí nebo lepšímu zdravotnímu stavu. Autoři studie vedené vědci z University of Eastern Finland a University of Turku uvádějí, že zjištěná mobilizace imunitních buněk může pomoci vysvětlit některé dříve pozorované souvislosti mezi pravidelným saunováním a zdravím, sama o sobě však takový přínos nepotvrzuje.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.