Krevní tlak se během dne přirozeně mění. Jinak se organismus chová ve spánku, při probouzení, vstávání nebo fyzické námaze. Nová studie ukazuje, že pro posouzení rizika nemusí být důležitý jen průměrný výsledek měření, ale také to, jak výrazně tlak kolísá v čase.
Výzkumníci z University of Virginia School of Medicine identifikovali malou skupinu nervových buněk v mozkovém kmeni, která pomáhá tyto změny omezovat. Mozkový kmen je část mozku zajišťující řadu mimovolních funkcí, například řízení dýchání, srdeční činnosti a dalších základních procesů. Popsané buňky patří mezi adrenergní neurony, tedy nervové buňky využívající jako přenašeč adrenalinové látky.
Podle výsledků vedla ztráta několika stovek těchto buněk k nestabilnímu krevnímu tlaku, přestože jeho průměrná hodnota zůstávala normální. Takový stav může při běžném měření uniknout pozornosti, protože jednotlivý údaj nebo průměr za určité období nemusí zachytit krátké, ale výrazné vzestupy a poklesy.
Studie navazuje na dřívější pozorování u lidí s mnohočetnou systémovou atrofií. Jde o vzácné a závažné neurodegenerativní onemocnění, při kterém se poškozují různé části nervového systému a často se objevují také potíže s regulací krevního tlaku. Výzkumníci nyní ukázali, jak by poškození obdobného systému mohlo k nestabilitě přispívat.
Informace zveřejnil server ScienceDaily na základě materiálů University of Virginia Health System. Původní studie vyšla v časopise Circulation Research pod názvem Control of Blood Pressure Variability Across Behavioral States by Brainstem Adrenergic Neurons. Jejími autory jsou George M. P. R. Souza, Harsha Thakkalapally, Faye E. Berry, Leah F. Wisniewski, Ulrich M. Atongazi, Daniel S. Stornetta a Stephen B. G. Abbott.
Výsledky zatím nepředstavují nový způsob léčby ani důkaz, že každý člověk s normálním průměrným tlakem čelí skrytému nebezpečí. Studie především popisuje nervový mechanismus, který se na stabilizaci tlaku podílí. Další výzkum bude muset objasnit, jak často jeho porucha stojí za potížemi u různých onemocnění a zda by bylo možné výkyvy bezpečně ovlivnit léčbou. Práce ale rozšiřuje pohled na krevní tlak: důležitá nemusí být pouze jeho výše, nýbrž i jeho stabilita při každodenních změnách stavu organismu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.