Americký prezident Donald Trump bude mít po listopadových volbách více času věnovat se válce na Ukrajině, protože jeho domácí politická agenda narazí na silnější odpor Kongresu. Vítězství demokratů podle amerických médií zvyšuje pravděpodobnost, že se prezident zaměří na zahraniční politiku, kde má Bílý dům větší prostor jednat bez schvalování každého kroku zákonodárci.
Trump se ve čtvrtek 5. listopadu v Bílém domě setkal s Kirillem Dmitrijevem, zvláštním vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrijev předtím vystoupil na akci první dámy Melanie Trumpové, která se týkala šestidenního humanitárního příměří v Oleškách v Chersonské oblasti. Podle agentury AP se Trump s ukrajinskými představiteli, kteří byli ve Washingtonu rovněž přítomni, samostatně nesešel.
Po schůzce Trump řekl, že dohoda o ukončení války je blízko a mohla by zahrnovat nejen Ukrajinu, ale i celou Evropu. Konkrétní podmínky však nezveřejnil. Dmitrijev patří k hlavním ruským prostředníkům v jednáních s Trumpovou administrativou a současně vede ruský státní investiční fond. Jeho role proto spojuje politická jednání s otázkami budoucího obchodu, investic a případného uvolňování sankcí.
Právě ekonomická část případné dohody může být pro Moskvu významným motivem. Rusko dlouhodobě usiluje o zmírnění sankcí, návrat k některým obchodním vztahům se Spojenými státy a otevření prostoru pro zahraniční investice. Sankce jsou opatření, která omezují obchod, financování nebo přístup k technologiím. Jejich rušení by mohlo změnit podmínky pro ruské energetické firmy, banky i průmysl, zároveň by ale oslabilo jeden z hlavních nástrojů západního tlaku na Kreml.
Kyjev se obává, že Washington bude hledat rychlé řešení především prostřednictvím ústupků Ukrajiny. Americký novinář a analytik Tim Mak, který působí v Kyjevě, podle Hospodářských novin upozornil, že Rusko by širší příměří mohlo využít k doplnění zásob a přípravě další ofenzivy. Ukrajina přitom čelí pokračujícím ruským útokům na města a energetickou infrastrukturu. Při jednom z útoků na humanitární centrum v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti podle Hospodářských novin zemřelo 43 lidí.
Rozhodující bude také podoba americké vojenské a finanční podpory. Ukrajina se připravuje na další zimu a potřebuje především protivzdušnou obranu, protože ruské drony a rakety ohrožují výrobu elektřiny, teplárny i distribuční síť. Výpadky energie mají nejen humanitární dopad, ale také snižují průmyslovou výrobu a zvyšují náklady na provoz firem. Nedostatek střel do systémů Patriot podle Hospodářských novin omezuje schopnost země chránit klíčová města a infrastrukturu.
Další kolo trojstranných rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem se podle agentury Reuters a francouzského deníku Le Monde připravuje na 9. a 10. listopadu v Abú Zabí. Zda jednání povedou k příměří, nebo pouze k dalšímu vyjednávání, zatím není jasné. Pro firmy a evropské vlády zůstává klíčové, zda případná dohoda přinese stabilnější energetické a bezpečnostní prostředí, nebo naopak umožní Rusku obnovit vojenské kapacity bez vyřešení základních sporů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.