Energetické nápoje a doplňky stravy obsahující kofein nebo jiné stimulanty se v hlášeních závažných nežádoucích účinků objevovaly nepoměrně často. Zástava srdce byla v těchto záznamech uvedena přibližně 11krát častěji než u hlášení týkajících se výrobků bez kofeinu a dalších stimulantů. U infarktu byl rozdíl zhruba 4,5násobný. Výsledky pocházejí z předběžné analýzy, kterou výzkumníci představili na Scientific Sessions 2026 pořádaném American Heart Association.
Výzkumný tým vedený Sai Samayamanthulou z University of Virginia School of Medicine prošel 28 345 hlášení v bezpečnostní databázi amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) z let 2017 až 2025. V 854 případech šlo o energetické nápoje nebo doplňky s kofeinem a dalšími stimulačními látkami, zbývajících 27 491 záznamů se týkalo výrobků bez těchto složek. Kontrolní skupinu tvořily například nealkoholické nápoje, proteinové tyčinky, vitaminy nebo nápoje nahrazující jídlo.
Nešlo jen o kofein
Do sledované skupiny vědci nezařadili výrobky podle značky, ale podle použitých látek. Kromě kofeinu proto zahrnuli také methylxantiny, mezi něž patří například theobromin, guarana, yerba maté a výtažky ze zeleného či kávového zrna. Další skupinu tvořily takzvané sympatomimetické stimulanty, například synefrin, yohimbin, efedra, DMAA nebo higenamin.
Vedle zástavy srdce a infarktu se stimulanty častěji objevovaly také ve zprávách o komorových arytmiích a bušení srdce, a to přibližně čtyřikrát častěji. Zvýšená tepová frekvence byla uváděna téměř třikrát častěji, bolest na hrudi 2,71krát častěji a mdloby zhruba dvakrát častěji. Komorová arytmie je porucha rytmu vycházející ze srdečních komor, tedy částí srdce, které pumpují krev do těla.
Přibližně 45 procent hlášení týkajících se stimulantů a srdečně-cévních potíží připadalo na dospělé ve věku 18 až 34 let. Autoři upozorňují, že tento podíl nemusí znamenat vyšší individuální riziko právě v této věkové skupině. Mladí dospělí mohou tyto výrobky častěji užívat, například před intenzivním cvičením nebo v kombinaci s alkoholem či jinými látkami. Roli mohou hrát také dosud neodhalená srdeční onemocnění. Podobné vzorce se podle autorů objevily u mužů i žen.
Výsledky je proto nutné interpretovat opatrně. Databáze FDA obsahuje dobrovolně zasílaná hlášení od spotřebitelů, lékařů a výrobců. Výzkumníci nevěděli, kolik lidí dané výrobky užívalo bez zdravotních potíží ani kolik případů nebylo vůbec nahlášeno. Analýza tak porovnávala četnost určitých událostí v hlášeních, nikoli skutečné riziko pro běžného konzumenta. Nemůže proto prokázat, že energetické nápoje či doplňky srdeční příhodu způsobily.
Práce navíc zatím nebyla zveřejněna jako úplný článek v odborném časopise a neprošla standardním recenzním řízením. Podle American Heart Association jde o předběžný konferenční abstrakt. Autoři přesto uvádějí, že zjištění podporují systematičtější sledování bezpečnosti kofeinových a stimulačních výrobků a mohou být podnětem k podrobnějším studiím, které zohlední dávku, konkrétní složení, dobu užití i další okolnosti před vznikem srdečních potíží.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.