Fosilní paliva jsou přírodní energetické zdroje vzniklé z rozložených zbytků rostlin a živočichů, které byly po miliony let vystaveny vysokému tlaku a teplotě. Patří mezi ně především uhlí, ropa a zemní plyn. Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) se jejich zásoby v zemské kůře tvořily v průběhu geologických období, takže se z pohledu lidského života považují za neobnovitelné.
Uhlí vznikalo hlavně z rostlinných zbytků, které se postupně překrývaly vrstvami sedimentů a měnily se v horninu s vysokým obsahem uhlíku. Ropa a zemní plyn mají původ především v pozůstatcích drobných mořských organismů. Ropa se po vytěžení zpracovává v rafineriích na benzin, naftu, letecké palivo, topné oleje nebo maziva. Zemní plyn tvoří převážně metan a používá se k výrobě elektřiny, vytápění i v průmyslu.
Fosilní paliva neslouží pouze k výrobě energie. Ropa a zemní plyn jsou také základními surovinami petrochemického průmyslu, který vyrábí plasty, syntetická vlákna, rozpouštědla, barviva, hnojiva nebo některé složky kosmetiky. Produkty zpracování ropy se proto mohou objevovat i v obalech, čisticích prostředcích nebo šamponech. Uhlí má kromě energetiky význam například při výrobě koksu pro hutnictví.
Jejich význam souvisí s vysokou energetickou koncentrací a s rozsáhlou infrastrukturou, která vznikala více než sto let. Ropa stále zajišťuje velkou část energie v dopravě, zemní plyn se využívá v elektrárnách a při vytápění a uhlí zůstává důležitým palivem zejména v některých průmyslových zemích. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že fosilní paliva v roce 2024 představovala přibližně 80 procent světové primární energetické nabídky. Největší podíl připadal na ropu, následoval uhlí a zemní plyn.
Problémem je jejich spalování. Při něm vzniká oxid uhličitý, který se hromadí v atmosféře a přispívá ke globálnímu oteplování. Těžba, zpracování a přeprava paliv navíc mohou uvolňovat metan a další látky. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury pocházela v roce 2024 největší část emisí ze spalování paliv z uhlí, následovala ropa a zemní plyn. Dopady se netýkají jen klimatu, ale také kvality ovzduší, vody a půdy v okolí těžby a průmyslových provozů.
Fosilní paliva se proto stala jedním z hlavních témat energetické a klimatické politiky. Státy rozšiřují obnovitelné zdroje, elektrifikují dopravu a hledají způsoby, jak snížit spotřebu uhlí, ropy a plynu. Zároveň zůstávají na těchto zdrojích závislé miliony domácností a celá průmyslová odvětví. Jak uvádí Deutsche Welle, spor o budoucnost fosilních paliv se tak týká nejen ochrany klimatu, ale také cen energie, bezpečnosti dodávek a fungování světové ekonomiky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.