Pravidelnější denní režim souvisí u starších lidí s menší mírou fyzické bolesti a méně výraznými příznaky deprese. Vyplývá to z analýzy odpovědí 67 účastníků, kterou provedli vědci z University of Missouri a spolupracujících pracovišť. Výzkumníci sledovali také to, zda lidé trpí nespavostí. Ta byla přítomna u 37 z nich.
Studie vycházela ze sebehodnocení účastníků. Ti odpovídali na otázky týkající se pravidelnosti jejich každodenních činností, bolesti, tělesné hmotnosti, příznaků deprese a nespavosti. Pravidelnost takzvaných behaviorálně-sociálních rytmů zahrnuje například podobný čas vstávání a uléhání, pravidelné jídlo, pracovní či jiné denní aktivity a sociální kontakt.
Lidé s nespavostí podle očekávání uváděli více bolesti a depresivních příznaků než účastníci, kteří se spánkem potíže neměli. Samotná pravidelnost denního režimu se ale pojila s příznivějšími výsledky bez ohledu na to, zda měl člověk nespavost. Pravidelnější rytmus souvisel také s nižším indexem tělesné hmotnosti, tedy poměrem hmotnosti k výšce používaným jako orientační ukazatel tělesné stavby.
Vnitřní hodiny reagují na pravidelnost
Možným vysvětlením je cirkadiánní rytmus, přirozený přibližně čtyřiadvacetihodinový systém, který koordinuje spánek a bdění, hormonální činnost, metabolismus i náladu. Tělo jeho chod nastavuje podle světla a tmy, ale také podle opakujících se událostí, jako je jídlo, pohyb, práce nebo kontakt s dalšími lidmi. Když se tyto podněty objevují v podobný čas, mohou pomáhat udržovat biologické rytmy sladěné.
Výzkumníci upozorňují také na takzvaný sociální jet lag. Jde o posun denního režimu mezi pracovními dny a volnem, například když člověk o víkendu vstává a chodí spát výrazně později než během týdne. Takové změny mohou narušovat časování vnitřních hodin, i když nejde o cestování přes časová pásma.
Studie však neověřovala, zda zavedení pravidelného režimu skutečně vede ke zmírnění bolesti nebo deprese. Proto z ní nelze vyvodit, že pravidelné vstávání, jídlo či uléhání tyto potíže přímo léčí. Lidé s menší bolestí nebo lepší náladou mohou mít například větší možnosti udržovat stabilní program, případně se na výsledcích mohou podílet další okolnosti.
Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Behavioral Medicine by proto měly další výzkumy ověřit tento vztah na větších skupinách a pomocí sledování v čase nebo intervenčních studií. Současná práce nabízí především zjištění, že pravidelnost každodenních činností může být důležitým faktorem zdravotního stavu starších dospělých, a to i tehdy, když jejich spánek zůstává nekvalitní.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.