Na pražskou Letnou v neděli dorazily podle organizátorů statisíce lidí na demonstraci nazvanou „Letná proti 4:36“. Akci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na podporu České televize a Českého rozhlasu. Protest původně reaguje na změnu jejich financování, postupně se ale rozšířil i na další témata spojená s fungováním státu, veřejných institucí a demokratické kontroly.
Vládní návrh, který Poslanecká sněmovna projednává jako sněmovní tisk 231, počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků. Peníze by obě média od roku 2027 dostávala přímo ze státního rozpočtu. Televize má podle předlohy získat 5,74 miliardy korun ročně, Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Návrh současně počítá s tím, že financování bude samostatnou kapitolou rozpočtu a bude se pravidelně upravovat podle inflace, nejvýše však o pět procent.
Současný systém je založen na platbách domácností a firem. Televizní poplatek činí 150 korun měsíčně, rozhlasový 55 korun. Jejich výše se zvýšila v roce 2025, kdy se zároveň rozšířila definice zařízení, která zakládají povinnost poplatek hradit. Česká televize letos plánuje z poplatků získat zhruba 6,7 miliardy korun. Český rozhlas podle údajů zveřejněných samotnou institucí vybral v roce 2025 na poplatcích 2,316 miliardy korun.
Rozdíl proti současným příjmům
Navrhované částky znamenají pro obě instituce odlišnou situaci. U České televize by příjem ze státního rozpočtu byl nižší než plánovaný letošní výnos z poplatků. U Českého rozhlasu by byl rovněž nižší než částka vybraná v roce 2025. Kritici proto upozorňují nejen na změnu zdroje peněz, ale také na možné omezení rozpočtů při zachování dosavadních povinností veřejné služby.
Rozhlas ve svých veřejných vyjádřeních uvedl, že přímé financování ze státního rozpočtu může oslabit stabilitu a předvídatelnost příjmů. Podle vedení instituce by politici mohli prostřednictvím každoročního schvalování rozpočtu získat nástroj k tlaku na vedení nebo obsah vysílání. Obdobné obavy vyjadřuje Česká televize, její zaměstnanci i část opozice. Evropská vysílací unie a další mezinárodní organizace v červnu uvedly, že případná změna musí být doprovázena pevnými zárukami redakční nezávislosti.
Vládní koalice naopak změnu zdůvodňuje snahou zrušit poplatky pro domácnosti a firmy a financování zjednodušit. Návrh nyní čeká další projednávání ve Sněmovně. Opozice avizovala obstrukce a v případě schválení předlohy také možnost obrátit se na Ústavní soud. Podle Českých novin a České televize se protesty proti návrhu konaly už dříve v Praze i dalších městech. Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií na začátku listopadu vyhlásili celodenní stávku.
Ekonomický spor se tak netýká pouze toho, zda domácnosti přestanou každý měsíc odvádět dohromady 205 korun. Ve hře je také způsob, jakým budou instituce plánovat víceleté rozpočty, financovat zpravodajství a veřejnou službu a reagovat na případné změny politických priorit. Právě obava z větší závislosti na rozhodování vlády a parlamentní většiny přivedla na Letnou i část lidí, kteří původně protestovali proti samotným poplatkům.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.