Léky na hubnutí mohou ovlivňovat také zdraví mozku

Léky na hubnutí mohou ovlivňovat také zdraví mozku

Léky jako Ozempic a Mounjaro mohou mít účinky, které přesahují regulaci tělesné hmotnosti a hladiny cukru v krvi. Naznačuje to přehled dosavadních poznatků, podle něhož by léčiva ovlivňující hormon GLP-1 mohla souviset také se zachováním některých kognitivních schopností. GLP-1 je střevní hormon, který mimo jiné pomáhá řídit hladinu glukózy a pocit sytosti.

Autoři přehledu ze University of Gothenburg a University of Copenhagen zkoumali výsledky studií na zvířatech i u lidí. Jejich práce vyšla v časopise Science. Pokusy na zvířatech naznačují, že léky napodobující účinek GLP-1 mohou ovlivňovat učení a paměť. U lidí jsou ale výsledky méně jednoznačné a většina dosavadních důkazů pochází z analýz zdravotnických záznamů, nikoli z klinických zkoušek zaměřených přímo na kognitivní funkce.

Některé databázové studie zaznamenaly u lidí s diabetem 2. typu, kteří užívali agonisty GLP-1 receptoru, nižší výskyt demence. Jde však o observační zjištění: vědci v nich pouze sledují souvislosti mezi léčbou a zdravotním stavem pacientů. Takové studie nemohou spolehlivě určit, zda nižší riziko způsobily samotné léky. Užívající pacienti se mohou od ostatních lišit například zdravotním stavem, přístupem k péči nebo další léčbou.

Důležitou zkouškou byly dvě velké randomizované studie EVOKE a EVOKE+, v nichž se testoval perorální semaglutid u lidí s časnou symptomatickou Alzheimerovou nemocí. Do studií bylo náhodně zařazeno celkem 3808 účastníků. Po zhruba dvou letech léčba neprokázala statisticky významné zpomalení zhoršování poznávacích a funkčních schopností ve srovnání s placebem. Semaglutid přitom ovlivnil některé biologické ukazatele spojované s Alzheimerovou nemocí, tato změna se ale nepromítla do měřitelného zpomalení průběhu onemocnění.

Podle autorů přehledu to nemusí znamenat, že léky této skupiny nemají na mozek žádný příznivý vliv. Je možné, že by mohly lépe působit ještě před vznikem kognitivních potíží, například u lidí s obezitou nebo diabetem. U těchto pacientů mohou poruchy pozornosti, plánování a rychlosti zpracování informací souviset s metabolickým zdravím a funkcí cév, nikoli pouze s neurodegenerativním procesem typickým pro Alzheimerovu nemoc.

Výzkumníci proto doporučují klinické studie, které by u pacientů zahájily sledování paměti, pozornosti a dalších schopností už při začátku léčby. Zatím také není jasné, zda případný účinek vzniká přímým působením léků v mozku, nebo nepřímo díky zlepšení metabolismu, hladiny cukru a cévního zdraví. Autoři zároveň upozorňují, že rychlé hubnutí může u starších či fyzicky křehkých lidí vést ke ztrátě svalové hmoty a oslabit jejich tělesné funkce.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek