Česko patří k nejohroženějším zemím nástupem AI

Česko patří k nejohroženějším zemím nástupem AI

Česko patří v Evropské unii k zemím, jejichž pracovní trh může nástup umělé inteligence a robotizace zasáhnout nadprůměrně silně. Technologie mohou podle analýzy UniCredit Bank ovlivnit 53 procent zaměstnanců, což představuje čtvrtý nejvyšší podíl mezi členskými státy. Analýza vychází z dat Eurostatu a sleduje zejména to, jaké úkoly se v jednotlivých profesích mohou stát automatizovatelnými.

Údaj neznamená, že 53 procent pracovních míst zanikne. Takzvaná expozice vůči AI vyjadřuje, že technologie může změnit náplň práce, část úkolů převzít nebo zaměstnancům pomoci s jejich výkonem. Nejvíce se to týká profesí, v nichž lidé pracují s informacemi, dokumenty, daty a opakujícími se administrativními postupy. U robotizace se navíc přidávají některé činnosti ve výrobě, logistice a dalších provozech.

Největší změny čekají kanceláře i výrobu

Česká ekonomika je na automatizaci citlivější také kvůli významu průmyslu. Výrobní podniky využívají roboty při montáži, manipulaci s materiálem nebo kontrole kvality. Umělá inteligence se zároveň uplatňuje při plánování výroby, predikci poruch a zpracování dokumentů. Dopad proto nemusí spočívat jen ve snižování počtu zaměstnanců. Častějším výsledkem může být změna pracovních postupů a požadavků na kvalifikaci.

Podle Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 alespoň jednu technologii umělé inteligence 17,6 procenta podniků s deseti a více zaměstnanci. O rok dříve to bylo 11 procent. Česko tak zaostává za některými státy při celkovém rozšíření AI, zároveň však jeho pracovní trh vykazuje vysoký podíl profesí, které mohou nové nástroje ovlivnit. Rozdíl mezi možným dopadem a skutečným využíváním technologií ukazuje, že změny se mohou v dalších letech ještě zrychlit.

Umělá inteligence se používá například ke generování textu a řeči, analýze dat, rozpoznávání obrazu nebo automatizaci procesů. Ve velkých firmách je její rozšíření výrazně vyšší než u menších podniků. Ty často narážejí na náklady, nedostatek odborníků a obtížnější začlenění nových systémů do běžného provozu. Česká národní banka upozorňuje, že rychlejší zavádění AI může zvýšit produktivitu, ale zároveň prohloubit rozdíly mezi podniky, které mají dostatek kapitálu a kvalifikovaných pracovníků, a ostatními.

Rozhodnou dovednosti a vzdělávání

Největší riziko tak nemusí představovat samotná technologie, ale rozdíl mezi rychlostí jejího zavádění a schopností lidí přizpůsobit se. Zaměstnanci mohou potřebovat digitální, analytické a technické dovednosti, stejně jako schopnost kontrolovat výstupy generovaných systémů. Význam bude mít další vzdělávání přímo ve firmách i rekvalifikace lidí, jejichž dosavadní úkoly se začnou automatizovat.

Česká národní banka ve své analýze trhu práce uvádí, že dopady AI se mezi profesemi a regiony výrazně liší. Technologie mohou některá místa nahradit, jinde ale vytvořit nové úkoly nebo zvýšit výkon zaměstnanců. O tom, zda převáží úbytek, nebo vznik nových pracovních příležitostí, rozhodne mimo jiné rychlost investic, dostupnost pracovníků s potřebnými schopnostmi a způsob, jakým firmy AI do svých procesů zapojí.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek