Porucha vzácné nemoci souvisí s vadou buněk imunity

Porucha vzácné nemoci souvisí s vadou buněk imunity

Mevalonátkinázová deficience, zkráceně MKD, je vzácné dědičné onemocnění, při němž se opakují horečky, kožní vyrážky, bolesti kloubů a záněty v dutině břišní. V těžkých případech mohou zánětlivé epizody ohrozit život. Nová studie ukazuje, že významnou roli v nemoci zřejmě nehrají pouze makrofágy, jak se předpokládalo zhruba tři desetiletí, ale také jiný typ imunitních buněk.

Jde o takzvané přirozené zabíječe, známé pod zkratkou NK buňky. Tyto buňky patří k časné obraně organismu a za normálních okolností ničí buňky napadené viry. Podle výzkumu ale u lidí s MKD nedozrávají správně a nedokážou účinně uvolňovat cytotoxická granula – váčky obsahující látky, které slouží k usmrcení napadených buněk.

Výzkumníci z Garvan Institute of Medical Research spolu s kolegy z dalších pracovišť zkoumali krevní vzorky pacientů a využili také předklinické modely nemoci. Zjistili, že NK buňky měly sníženou schopnost likvidovat cílové buňky a současně ve zvýšené míře vytvářely interferon gama. Tento cytokin je bílkovina, která předává signály mezi buňkami imunitního systému a podporuje zánětlivou reakci.

Výsledkem může být bludný kruh. Když NK buňky nedokážou včas odstranit buňky napadené infekcí, začnou uvolňovat více interferonu gama a aktivují další složky imunity. U myší s odpovídající poruchou se podle studie zhoršovalo odstraňování virové infekce a objevovaly se známky výrazného zánětu. Výzkum tak nabízí vysvětlení, proč může porucha obrany proti infekcím současně vyvolávat nadměrnou zánětlivou reakci.

Možný nový cíl léčby

Objev by mohl změnit způsob, jakým se na MKD nahlíží. Dosavadní léčba se zaměřuje především na jiné zánětlivé signály a přibližně u poloviny pacientů podle podkladů nevede k dostatečnému zlepšení. Nové výsledky naznačují, že by u některých nemocných mohlo být užitečné tlumit signalizaci spojenou s interferonem gama.

Lékaři proto u těžce postiženého kojence vyzkoušeli do stávající léčby přidat inhibitor JAK. Tato skupina léků zasahuje do přenosu signálů uvnitř buněk a některé její přípravky se už používají například u revmatoidní artritidy nebo ekzému. U dítěte se podle výzkumníků zánětlivé ataky objevovaly méně často a zlepšil se také těžký zánět postihující trávicí trakt.

Zkušenost s jediným pacientem ale nemůže potvrdit, že bude tento postup účinný i u dalších lidí s MKD. Studie zveřejněná v časopise Immunity proto především objasňuje mechanismus nemoci a vytváří podklad pro budoucí klinické studie. Autoři zároveň upozorňují, že podobná porucha NK buněk by mohla souviset i s dalšími dědičnými onemocněními zasahujícími stejnou metabolickou dráhu. To však bude nutné ověřit v dalších výzkumech.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek