Soud OSN označil jednání Myanmaru za genocidu Rohingů

Soud OSN označil jednání Myanmaru za genocidu Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr (MSD) v Haagu ve čtvrtek rozhodl, že Myanmar se dopustil genocidy vůči muslimské menšině Rohingů v severním Arakanském státě. Verdikt, který soud přijal poměrem devět ku šesti, se týká vojenských operací a dalších násilností z roku 2017. Podle předsedy soudu Yujiho Iwasawy Myanmar porušil své závazky vyplývající z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy.

Soud uvedl, že jednání myanmarských bezpečnostních sil zahrnovalo zabíjení, sexuální násilí, ničení vesnic a další útoky namířené proti Rohingům. Podle soudců důkazy prokázaly zvláštní úmysl zničit podstatnou část této etnické a náboženské skupiny v severním Arakanském státě. MSD zároveň konstatoval, že Myanmar nesplnil povinnost genocidu trestat a účinně vyšetřovat.

Rozhodnutí je výsledkem řízení, které v listopadu 2019 zahájila Gambie. Západoafrická země Myanmar obvinila z porušení mezinárodní úmluvy a požádala soud, aby konstatoval odpovědnost státu za násilnosti proti Rohingům. Gambie postupovala s podporou Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 zemí.

Statisíce lidí uprchly do Bangladéše

Násilnosti v roce 2017 vyhnaly z Myanmaru do sousedního Bangladéše nejméně 700 000 Rohingů. V uprchlických táborech v oblasti Cox’s Bazar dodnes žijí statisíce lidí, kteří se nemohou bezpečně vrátit do vlasti. Podle agentury Reuters současně pokračují boje v Arakanském státě mezi myanmarskou armádou a povstaleckou Arakanskou armádou, což návrat uprchlíků dále komplikuje.

Myanmar obvinění z genocidy dlouhodobě odmítá. Jeho představitelé tvrdí, že armáda v roce 2017 prováděla legitimní bezpečnostní operaci proti ozbrojeným povstalcům. Mezinárodní vyšetřovatelé a organizace pro lidská práva však popsali rozsáhlé útoky proti civilistům, vypalování obydlí a systematické nucené vysídlování Rohingů.

Verdikt MSD je pro Myanmar právně závazný, jeho praktické prosazení je ale omezené. Soud nemá vlastní donucovací aparát a případné kroky prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN mohou narazit na veto stálých členů. Rozhodnutí se týká odpovědnosti státu, nikoli trestního odsouzení konkrétních velitelů nebo představitelů. Zločiny jednotlivců řeší jiné mezinárodní mechanismy, včetně vyšetřování Mezinárodního trestního soudu.

Zdroj: Euronews

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek