Soud OSN označil postup Myanmaru proti Rohingům za genocidu

Soud OSN označil postup Myanmaru proti Rohingům za genocidu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu rozhodl, že Myanmar nese odpovědnost za genocidu spáchanou na muslimské menšině Rohingů. Soud se zabýval případem, který v roce 2019 podala Gambie s podporou Organizace islámské spolupráce. Rozsudek se týká především vojenských operací v západním myanmarském státě Rakhine, jež v roce 2017 vyhnaly statisíce Rohingů do sousedního Bangladéše.

Podle agentury Reuters Gambie požadovala, aby soud Myanmaru nařídil vyplatit obětem náhrady a umožnit uprchlíkům bezpečný a důstojný návrat do jejich domovů. ICJ těmto požadavkům ve významné části vyhověl. Rozsudek je právně závazný pro obě strany sporu, soud však nemá vlastní donucovací mechanismus. Případné neplnění může předat Radě bezpečnosti OSN.

Rohingové dlouhodobě čelí omezením pohybu, přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a pracovním příležitostem. Myanmar jim ve velké míře upírá také občanství. V roce 2017 zahájila armáda po útocích povstalecké skupiny Arakan Rohingya Salvation Army rozsáhlou operaci, při níž podle svědectví a mezinárodních vyšetřování docházelo k zabíjení, znásilňování a vypalování vesnic.

Do Bangladéše tehdy uprchlo nejméně 730 000 Rohingů. Většina z nich dodnes žije v rozsáhlých táborech v oblasti Cox’s Bazar. Podle dostupných údajů se tamní komunita spolu s dalšími uprchlíky čítá zhruba na 1,2 milionu lidí. Návrat do Myanmaru je komplikovaný pokračujícím konfliktem, nejistou bezpečnostní situací a absencí záruk, že uprchlíci získají zpět práva a majetek.

Rozhodnutí po letech řízení

Gambie podala žalobu v listopadu 2019 s tvrzením, že Myanmar porušil své povinnosti podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy. Mezinárodní soud už v lednu 2020 nařídil Myanmaru přijmout předběžná opatření na ochranu Rohingů, zabránit možným genocidním činům a uchovat důkazy. Myanmar v průběhu řízení obvinění z genocidy odmítal a tvrdil, že jeho bezpečnostní síly reagovaly na útoky ozbrojených povstalců.

Rozhodnutí ICJ se týká odpovědnosti státu, nikoli trestní viny konkrétních osob. Jednotlivé pachatele může stíhat jiný soud, například Mezinárodní trestní soud, který se zabývá zločiny spojenými s násilím proti Rohingům. Verdikt haagského soudu má proto především právní a politický význam: potvrzuje odpovědnost Myanmaru a stanovuje povinnost přijmout nápravná opatření, zatímco jejich provedení bude záviset na postoji myanmarských úřadů a mezinárodním tlaku.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek