České lékařské komoře komplikuje práci rostoucí počet stížností na lékaře, které pacienti nebo jejich právní zástupci sepisují pomocí umělé inteligence. Podle předsedkyně revizní komise komory Jany Vedralové tvoří tyto podněty v současnosti přibližně polovinu všech stížností, které instituce během roku obdrží. Vedralová o tom podle iROZHLASu a agentury ČTK hovořila 21. listopadu 2026 na sjezdu komory v Brně.
Celkový počet stížností se podle ní dlouhodobě pohybuje mezi 1300 a 1500 ročně. Mění se ale jejich podoba. Texty vytvořené pomocí AI mívají podle Vedralové deset, 20 i 30 stran, bývají přesně strukturované a opakují stejné formulace. Často obsahují také rozsáhlé odkazy na paragrafy zákonů a vyhlášek nebo obecné popisy údajných etických pochybení.
V dlouhých dokumentech podle Vedralové někdy není zřejmé, co se konkrétně stalo. Komise z nich nemusí poznat, zda pacient lékaři vytýká nesprávné ošetření, kdy k události došlo nebo jakého jednání se měl lékař dopustit. Pracovníci komory proto musí stěžovatele opakovaně žádat, aby podnět zkrátili, zjednodušili a jasně popsali jeho podstatu.
Umělou inteligenci podle Vedralové při sepisování stížností využívají nejen samotní pacienti, ale také někteří právníci, kteří je zastupují. Ani ostatní podněty však nebývají vždy přehledné. Revizní komise se setkává se zmatečnými texty nebo s rozsáhlými popisy každodenního života stěžovatelů, které s posuzovaným případem přímo nesouvisejí.
Přibližně čtvrtinu doručených podnětů komora podle Vedralové odmítá, protože nespadají do její působnosti nebo jsou promlčené. ČLK nemůže řešit například stížnosti na zdravotní sestry, které nejsou jejími členkami, případy staré až deset let ani žádosti týkající se přiznání invalidního důchodu. Ty spadají do kompetence České správy sociálního zabezpečení.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.