Babiš odmítá návrh rozpočtu EU kvůli škrtům i Ukrajině

Babiš odmítá návrh rozpočtu EU kvůli škrtům i Ukrajině

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil aktuální návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie za „absolutně nepřijatelný“. Ve videu zveřejněném v neděli na síti X kritizoval především snížení částky, kterou má podle něj z evropského rozpočtu získat Česká republika. Zpochybnil také výdaje na provoz Evropského parlamentu a dalších institucí Unie.

Babiš se ohradil rovněž proti tomu, že má evropský rozpočet financovat další pomoc Ukrajině. „Proč máme dávat peníze z evropského rozpočtu Ukrajině?“ uvedl podle Hospodářských novin. Česká vláda se tím řadí ke státům, které požadují, aby se na další podpoře Kyjeva nepodílely prostřednictvím společných unijních mechanismů.

Jednání se týká víceletého finančního rámce EU na roky 2028 až 2034. Evropská komise v červenci 2025 navrhla závazky ve výši 1,6138 bilionu eur v cenách roku 2025, bez započtení 149,3 miliardy eur určených na splácení dluhu nástroje NextGenerationEU. Ten vznikl jako mimořádný fond na podporu ekonomik po pandemii.

Podle analýzy výzkumné služby Evropského parlamentu navrhla irská unijní předsednická země v říjnu rozpočet ve výši 1,473 bilionu eur bez splátek dluhu NextGenerationEU. To by proti návrhu Komise znamenalo snížení o zhruba 8,7 procenta. Členské státy se zároveň neshodují na rozdělení peněz mezi zemědělství, regionální politiku, konkurenceschopnost, obranu a zahraniční pomoc.

Podpora Ukrajiny má být součástí širšího financování

Evropská komise 18. listopadu navrhla poskytnout Ukrajině v roce 2027 až 45 miliard eur. Má jít o úvěr získaný na kapitálových trzích, za který by ručil rozpočet EU. Záměrem je pokrýt přibližně dvě třetiny očekávané finanční mezery Ukrajiny, kterou Komise odhaduje na 70 miliard eur. Z navrhované částky by až 25 miliard eur směřovalo na vojenskou pomoc a až 20 miliard eur na podporu ukrajinského státního rozpočtu.

Samostatný návrh Komise pro rozpočet na období 2028 až 2034 počítá podle Evropského parlamentu s vyčleněním 88,9 miliardy eur na podporu Ukrajiny. V některých politických návrzích se objevuje částka až 100 miliard eur, konečná podoba však dosud schválena není. O víceletém finančním rámci musí rozhodnout členské státy jednomyslně po dohodě s Evropským parlamentem.

Evropská komise chce část nových výdajů pokrýt také takzvanými vlastními zdroji EU, tedy příjmy plynoucími přímo do unijního rozpočtu. Navrhuje například výnosy z emisního obchodování, uhlíkového cla, spotřební daně z tabáku nebo příspěvky velkých firem. Podle Komise by tyto zdroje mohly přinést přibližně 58,5 miliardy eur ročně a zároveň pomoci se splácením dluhu po pandemii.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek