Dne 29. září 2024 se v Rakousku uskuteční 28. volby do Národní rady, což je dolní komora rakouského parlamentu. Tyto volby budou mít klíčový vliv na budoucí politický směr země a na složení rakouské vlády. Vzhledem k dynamickému vývoji politické scény, nejistotě ohledně koaličních možností a širokému spektru témat, která hýbou veřejným diskursem, jsou tyto volby považovány za jedny z nejdůležitějších za poslední desetiletí.
Kontext a současná politická situace
Výsledky předchozích voleb v roce 2019
V roce 2019 získala Rakouská lidová strana (ÖVP) pod vedením Sebastiana Kurze 37,5 % hlasů, což jí zajistilo pozici nejsilnější strany v Národní radě. Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) skončila na druhém místě s 21,2 % hlasů, zatímco Svobodná strana Rakouska (FPÖ) obsadila třetí místo s 16,2 %. Zelení (Die Grünen), kteří v roce 2017 neprošli do parlamentu, se v roce 2019 vrátili s 13,9 % hlasů. Liberální strana NEOS získala 8,1 %, zatímco ostatní strany, včetně Liste Pilz, nedosáhly na potřebná 4 % pro vstup do Národní rady.
Vládní formace po roce 2019
Po volbách v roce 2019 došlo k vytvoření neobvyklé koalice mezi ÖVP a Zelenými. Tato spolupráce byla na federální úrovni v Rakousku novinkou, přestože obdobné koalice fungovaly již na regionální úrovni. Koaliční jednání vedla k tomu, že Sebastian Kurz byl znovu jmenován kancléřem, zatímco Werner Kogler ze strany Zelených se stal vicekancléřem. Tato koalice se zaměřila na kombinaci konzervativní ekonomické a migrační politiky ÖVP a environmentálních a sociálních priorit Zelených.
Předvolební atmosféra a klíčová témata
Rok 2024 přináší řadu klíčových témat, která ovlivní rozhodování voličů. Podle průzkumu provedeného pro ORF v červnu 2024 považuje 44 % respondentů za nejdůležitější téma imigraci, 43 % zmiňuje bezpečnost a válku, 33 % se zaměřuje na ochranu životního prostředí a klimatu a 32 % na ekonomiku. Mezi voliči FPÖ se nejvíce rezonuje téma imigrace (71 %), zatímco voliči Zelených kladou největší důraz na environmentální otázky (52 %).
Hlavní politické strany a jejich programy
ÖVP (Rakouská lidová strana)
ÖVP, vedená Karlem Nehammerem, jde do voleb s programem zaměřeným na ekonomickou stabilitu, bezpečnost a tradiční hodnoty. Strana se zaměřuje na snižování daní, podporu podnikání a ochranu rakouských hranic. ÖVP se snaží prezentovat jako garant stability v období nejistoty, zvláště s ohledem na mezinárodní napětí a ekonomické výzvy, které přináší válka na Ukrajině a globální hospodářská situace.
SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska)
SPÖ, vedená Andreasem Bablerm, se snaží vrátit k moci se silně levicovým programem. Strana se zaměřuje na zvýšení minimální mzdy, rozšíření sociálních služeb, posílení veřejného zdravotnictví a školství a přechod na zelenou ekonomiku. SPÖ také zdůrazňuje potřebu většího zapojení Rakouska do evropské integrace a posílení sociálních práv v rámci EU.
FPÖ (Svobodná strana Rakouska)
FPÖ, pod vedením Herberta Kickla, pokračuje v silné nacionalistické a euroskeptické rétorice. Strana slibuje přísnější kontrolu hranic, omezení imigrace a odklon od současné politiky EU. Kickl se profiluje jako nekompromisní lídr, který je připraven postavit se proti politickému establishmentu a prosadit „pravou“ vůli lidu.
Zelení (Die Grünen)
Zelení pod vedením Wernera Koglera se zaměřují na ochranu životního prostředí, boj proti změně klimatu a sociální spravedlnost. Strana podporuje rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie, snižování emisí a zlepšení práv menšin. Zelení se také snaží udržet své voliče mobilizované v době, kdy environmentální otázky dominují globálnímu diskurzu.
NEOS (Liberální strana)
NEOS, vedená Beate Meinl-Reisinger, se profiluje jako liberální síla zaměřená na modernizaci Rakouska, zlepšení vzdělávání, podporu podnikání a transparentnost ve vládě. Strana se snaží oslovit voliče, kteří jsou nespokojení se současnou politikou a hledají alternativu k tradičním stranám.
Význam a dopad voleb
Tyto volby budou rozhodující nejen pro Rakousko, ale i pro širší evropský kontext. V době, kdy Evropa čelí řadě výzev, včetně migrační krize, energetické nejistoty a geopolitického napětí, bude výsledek rakouských voleb klíčový pro formování budoucího směřování EU. Rakousko jako středně velká země může hrát důležitou roli v otázkách energetické politiky, bezpečnosti a evropské integrace.
Očekávané výsledky a koaliční možnosti
Podle posledních průzkumů je situace na rakouské politické scéně velmi těsná. FPÖ vede s přibližně 27 % podpory, následovaná ÖVP s 23 % a SPÖ s 22 %. Zelení a NEOS se pohybují kolem 10 %, což jim dává potenciál hrát klíčovou roli v povolebních koaličních jednáních. Zatímco FPÖ vede v průzkumech, není jisté, zda bude schopna sestavit vládu, protože ÖVP, jako její možný koaliční partner, již vyloučila spolupráci s Herbert Kicklem, ale ne s FPÖ jako stranou.
Prezident Alexander Van der Bellen, který má významný vliv na jmenování kancléře, několikrát naznačil, že nemusí nutně pověřit vítěze voleb sestavením vlády, pokud nebude odpovídat jeho představě o proevropské orientaci kabinetu. Tato nejistota přidává volbám na dramatičnosti a zvyšuje význam povolebních vyjednávání.
Volební systém a právní rámec
Volební systém v Rakousku je založen na poměrném zastoupení, přičemž každý volič má jednu hlasovací kartu, se kterou může hlasovat pro jednu stranu. Pro vstup do Národní rady musí strany získat alespoň 4 % hlasů nebo jedno přímé mandát ve volebním obvodu. V letošních volbách dochází také k několika změnám, včetně úpravy způsobu sčítání hlasů odevzdaných poštou, které budou nově sčítány již v den voleb.
V letošních volbách je očekávána účast přibližně 6,34 milionu voličů, což je mírný pokles oproti volbám v roce 2019, kdy bylo registrováno 6,4 milionu voličů. Tento pokles je přičítán především demografickým změnám, včetně negativní migrační bilance a nízké porodnosti, která nebyla kompenzována dostatečným počtem naturalizací nových občanů.
V letošních volbách se očekává i nárůst podpory menších stran a nových politických uskupení, které mohou narušit tradiční politické rozložení sil. Mezi nové hráče patří například Bierpartei, vedená Dominikem Wlaznym, která má šanci překročit 4% hranici. Komunistická strana Rakouska (KPÖ) je také blízko k získání parlamentního zastoupení, což by bylo poprvé od roku 1959.
Pokud se do parlamentu dostane více menších stran, může to zkomplikovat povolební vyjednávání a vést k potřebě vytvoření široké koalice, možná i třístranné. Tento scénář by mohl vést k podobné situaci jako v Německu, kde třístranná koalice čelí značným vnitřním třenicím a komplikacím při prosazování své agendy.