Umělá inteligence má podle části technologického sektoru zaměstnancům vracet čas. OpenAI v dubnovém materiálu o průmyslové politice navrhlo, aby firmy a odbory zkoušely časově omezené piloty 32hodinového, tedy čtyřdenního pracovního týdne bez snížení mzdy. Podmínkou má být zachování objemu práce i úrovně služeb. Pokud by se produktivita skutečně zvýšila, firma by mohla ušetřený čas převést do trvale kratšího týdne nebo placeného volna. Návrh označuje tento přístup jako rozdělení výnosu z efektivity mezi podnik a zaměstnance. ([cdn.openai.com](https://cdn.openai.com/pdf/561e7512-253e-424b-9734-ef4098440601/Industrial%20Policy%20for%20the%20Intelligence%20Age.pdf))
V samotném Silicon Valley je ale zatím patrný i opačný trend. Část start-upů vyvíjejících produkty s umělou inteligencí staví nábor na ochotě pracovat výrazně déle než standardních 40 hodin týdně. V médiích se pro tento režim používá označení 996: práce od devíti ráno do devíti večer, šest dní v týdnu. Znamená to 72 hodin týdně. Nejde o obecné pravidlo pro americký technologický sektor, nýbrž o model prosazovaný některými rychle rostoucími firmami v konkurenčním boji o zákazníky, vývojáře a investory.
Časopis Wired loni v červenci popsal, že některé společnosti v oblasti San Franciska otevřeně uváděly podobná očekávání už v pracovních inzerátech. Jako příklad uvedl firmu Rilla, jejíž nabídky počítaly s více než 70 hodinami práce týdně. Další start-up Fella & Delilah podle tehdejšího zjištění nabídl zaměstnancům, kteří by na režim 996 přistoupili, zvýšení mzdy o čtvrtinu a dvojnásobný podíl ve firmě. Washington Post později upozornil také na nabídky, v nichž některé podniky požadovaly šest pracovních dnů nebo dlouhou osobní přítomnost v kanceláři. ([wired.com](https://www.wired.com/story/silicon-valley-china-996-work-schedule/))
Ušetřený čas se často mění v další práci
Rozpor mezi vizí kratšího týdne a realitou části technologických firem souvisí s tím, jak podniky naloží s časem ušetřeným díky automatizaci. Průzkum poradenské společnosti Boston Consulting Group mezi 11 749 pracovníky ve 14 zemích ukázal, že 42 procent pravidelných uživatelů AI v nemanažerských kancelářských pozicích ušetří díky nástrojům nejméně celý pracovní den týdně. Současně ale 66 procent respondentů uvedlo, že od zaměstnavatele dostává jen omezené pokyny, případně žádné pokyny, jak s tímto časem naložit. Více než polovina jej pak nepřesměrovává na strategičtější úkoly. ([bcg.com](https://www.bcg.com/press/3june2026-ai-reshaping-jobs-faster-than-companies-reshaping-work))
Výsledky zároveň ukazují, že produktivní přínos AI nemusí automaticky znamenat nižší pracovní zátěž. Téměř polovina respondentů v průzkumu BCG uvedla, že už tráví více času řízením a zadáváním práce nástrojům umělé inteligence než samotným prováděním původních úkolů. Vyšší pracovní spokojenost díky AI zaznamenaly dvě třetiny pravidelných uživatelů, 41 procent ale současně popsalo vyšší mentální zátěž. Firmy tak vedle automatizace jednotlivých činností řeší také změnu pracovních postupů, kontrolu výstupů a rozdělení odpovědnosti za práci vytvořenou algoritmy. ([bcg.com](https://www.bcg.com/press/3june2026-ai-reshaping-jobs-faster-than-companies-reshaping-work))
OpenAI ve svém novějším materiálu o dopadech AI na zaměstnanost připouští, že dosavadní změny se projevují hlavně v úkolech, pracovních postupech a požadovaných dovednostech, nikoli jednoduše zánikem celých profesí. Vyšší produktivita například může snížit množství práce potřebné pro určitý úkon, ale zároveň zvýšit poptávku po levnější či dostupnější službě. To znamená, že efekt technologie na pracovní dobu nezávisí jen na jejích schopnostech, ale také na rozhodnutí zaměstnavatelů, konkurenci na trhu, poptávce a pracovních pravidlech. ([openai.com](https://openai.com/index/modeling-ai-jobs-transition/))
Čtyřdenní pracovní týden proto v návrhu OpenAI nevystupuje jako bezprostřední důsledek zavedení chatbotů a automatizovaných agentů, ale jako jeden z možných způsobů, jak rozdělit přínosy vyšší produktivity. Dosavadní vývoj v části Silicon Valley ukazuje, že tentýž technologický pokrok může být využit i k rychlejšímu vývoji produktů a vyššímu objemu práce. O tom, zda se ušetřené hodiny promění ve volno, nebo v další úkoly, zatím rozhoduje především organizace práce v jednotlivých firmách.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.