Část Evropy by se do roku 2040 mohla potýkat se suchem a neúrodou. Vyplývá to ze studie Společného výzkumného střediska Evropské komise, na kterou upozornil iRozhlas. V Česku jsou mezi ohroženými oblastmi vedle jižní Moravy také Polabí. Sedlák a lesník Daniel Pitek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že objem srážek zůstává přibližně podobný jako v minulosti, krajina ale velkou část vody neudrží.
Podle Pitka voda často odtéká z půdy pryč a část srážek navíc přichází v podobě přívalových dešťů. Vysušená půda podle něj není schopná takové množství vody zachytit. Retenční schopnost krajiny lze zlepšovat způsobem hospodaření, další problém však představuje odpar vody z půdy, vodních ploch a rostlin v důsledku rostoucích teplot. Některé oblasti proto podle něj budou sušší i přes adaptační opatření a bude nutné měnit způsob hospodaření.
Zemědělci se podle Pitka nyní potýkají s největší neúrodou za 14 let, její dopady se ale mezi regiony liší. Na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách jsou výnosy podle něj nižší zhruba o deset procent. V Polabí, na jižní Moravě a v Českém středohoří dosahují podle jeho vyjádření přibližně poloviny obvyklé úrovně. Problém se netýká jen plodin určených pro lidskou spotřebu, ale také travních porostů, které slouží jako zdroj krmiva pro dobytek.
Pitek uvedl, že na své farmě sleduje počet balíků o hmotnosti 250 kilogramů sklizených z hektaru. Zatímco dříve jich bývalo deset až dvanáct, v minulých letech jejich počet klesal na šest až sedm. V aktuální sezoně podle něj sklizeň na některých místech činí jen dva až čtyři balíky na hektar. Někteří chovatelé už podle něj nemají dostatek ploch pro pastvu a zvířata přikrmují zásobami, které byly určeny na zimní období.
Farmy se tak mohou dostávat do rozporu mezi nedostatkem krmiva a dotačními podmínkami. Pitek upozornil, že část zemědělců nemůže snížit počty chovaných zvířat, aniž by přišla o část dotací. Za zásadní označil také erozi půdy. Ve velkých půdních blocích podle něj chybějí meziplodiny a organická hmota, které pomáhají udržet půdu kyprou a schopnou vsakovat vodu. Při přívalových deštích pak voda stéká po povrchu a může odnášet ornici. Jako možné adaptační kroky zmínil menší půdní bloky a větší podíl organické hmoty v půdě.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.