Farmaceutický trh v Evropě se může od příštího roku výrazně změnit. Spojené státy chtějí u nových léků více využívat takzvaný princip nejvyšších výhod, podle něhož se americká cena odvíjí od cen placených v dalších vyspělých zemích. Hospodářské noviny upozornily, že podle odborníků může tento tlak vést k růstu cen v Evropě nebo k tomu, že některé nové přípravky se na evropské trhy vůbec nedostanou.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa tento přístup označuje jako most favored nation, tedy doložku nejvyšších výhod. Nejde o jednotný evropský ceník, ale o snahu navázat ceny ve Spojených státech na mezinárodní srovnání. Bílý dům v květnu uvedl, že výrobci mají u nových léků nabízet americkým zákazníkům ceny srovnatelné s cenami v dalších zemích s vysokými příjmy. Dobrovolný rámec se má týkat všech hlavních částí amerického trhu včetně soukromého pojištění, programů Medicare a Medicaid. Administrativa odhaduje, že by opatření mohlo během deseti let snížit americké výdaje o 529 miliard dolarů. Jde však o odhad vlády, nikoli dosud dosaženou úsporu. ([whitehouse.gov](https://www.whitehouse.gov/research/2026/05/savings-from-most-favored-nation-drug-pricing-policy/?utm_source=openai))
Evropská cena jako americká reference
Problém spočívá v rozdílu mezi americkými a evropskými cenami. U značkových léků byly ceny ve Spojených státech podle analýzy amerického ministerstva zdravotnictví přibližně trojnásobné oproti vybraným srovnatelným zemím, a to i po započtení slev a rabatů. Evropské státy přitom ceny často vyjednávají přímo s výrobci a výsledné podmínky zůstávají neveřejné. Pro firmy tak vzniká otázka, zda se americká pravidla budou opírat o veřejné ceníkové ceny, nebo o neveřejné skutečné ceny po slevách. ([whitehouse.gov](https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2026/05/Savings-from-MFN-Drug-Pricing-Policy.pdf?utm_source=openai))
Pokud by se do amerického srovnání promítly nízké evropské ceny, mohl by výrobce podle odborníků reagovat zvýšením cen při vstupu na evropský trh. Druhou možností je odklad uvedení nového léku, případně jeho úplné vynechání v některých zemích. Výrobce by tím omezil riziko, že nízká evropská cena sníží cenu, kterou může požadovat ve Spojených státech. Studie zveřejněná v roce 2026 uvádí, že počet uvedení nových léčiv v Evropě klesl v období po americkém rozhodnutí o 35 procent; v zemích zahrnutých do amerických cenových modelů byl pokles 43 procent. Výzkumníci zároveň upozorňují, že na vývoj mohly působit i další faktory. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13329871/?utm_source=openai))
Dopad by se netýkal všech léků stejně. Největší tlak lze očekávat u patentově chráněných přípravků, zejména u nových biologických léčiv, onkologických terapií a léků pro vzácná onemocnění. U generik, jejichž patentová ochrana skončila a vyrábí je více firem, je prostor pro podobný cenový přenos menší. Pro pacienty by případné pozdější uvedení znamenalo delší čekání na moderní léčbu, zatímco pro zdravotní pojišťovny a státní rozpočty by vyšší ceny mohly znamenat růst výdajů.
Evropské země proto řeší, jak spojit dostupnost léčby s financováním vývoje nových přípravků. Část odborníků prosazuje společnější vyjednávání a větší transparentnost cen, jiní varují, že zveřejnění skutečných slev by mohlo evropské státy připravit o vyjednávací výhodu. Evropská unie současně připravuje změny farmaceutických pravidel. Podle odborných analýz má plánovaná reforma od roku 2028 více tlačit výrobce k uvádění léků ve všech členských zemích, jinak mohou přijít o část tržní ochrany. Americký tlak se tak potkává s evropskou snahou zkrátit rozdíly v dostupnosti léčiv mezi jednotlivými státy. ([valueinhealthjournal.com](https://www.valueinhealthjournal.com/article/S1098-3015%2826%2901292-1/fulltext?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.