Antibiotická rezistence patří k nejzávažnějším globálním zdravotním hrozbám. Bakterie se vůči lékům postupně stávají odolnými, takže infekce, které byly dříve snadno léčitelné, mohou vyžadovat náročnější terapii, delší hospitalizaci a v některých případech skončit úmrtím. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byla bakteriální antimikrobiální rezistence v roce 2021 spojena s více než 4,7 milionu úmrtí.
Problém se netýká pouze nemocnic. Odolné mikroorganismy se šíří mezi lidmi, zvířaty a prostředím. Přispívá k tomu nadužívání a nesprávné užívání antibiotik, nedostatečná prevence infekcí, špatný přístup k čisté vodě a hygieně i omezené možnosti diagnostiky. Antibiotika navíc často působí selekční tlak: citlivé bakterie zahynou, zatímco odolné přežijí a dále se množí.
WHO uvádí, že přibližně každá šestá laboratorně potvrzená bakteriální infekce na světě byla v roce 2023 odolná vůči antibiotikům. Bez účinných léků se zvyšuje riziko při zákrocích, jako jsou operace, transplantace orgánů nebo léčba rakoviny. Rezistence se zároveň dotýká chovu zvířat, rostlinné výroby a potravinové bezpečnosti. Podle odhadů WHO by bez dostatečných opatření mohlo v letech 2025 až 2050 zemřít v důsledku rezistentních infekcí až 39 milionů lidí.
Řešení má spojovat více oborů
Jedním z hlavních doporučení je takzvaný přístup One Health, tedy „jedno zdraví“. Vychází z předpokladu, že zdraví lidí, zvířat a ekosystémů spolu úzce souvisí. Opatření proto nemají být omezena na předepisování léků v ordinacích. Zahrnovat mají také odpovědné používání antibiotik ve veterinární péči a zemědělství, kontrolu odpadních vod, bezpečnost potravin, očkování a účinnější hygienická opatření.
Podle agentury Deutsche Welle je jednou z překážek nedostatečné propojení jednotlivých systémů. Data o výskytu rezistentních bakterií a o spotřebě antibiotik se v mnoha zemích nesledují jednotně nebo se nesdílejí mezi zdravotnictvím, veterinárními úřady a institucemi odpovědnými za životní prostředí. WHO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Program OSN pro životní prostředí a Světová organizace pro zdraví zvířat proto prosazují společné monitorování a koordinaci.
Součástí řešení je prevence infekcí, přesnější diagnostika a používání antibiotik pouze tehdy, když jsou skutečně potřebná. Důležitou roli mají očkování, dostupná voda a sanitace, kontrola infekcí ve zdravotnických zařízeních a odpovědná léčba zvířat. WHO zároveň upozorňuje na nedostatek nových antibiotik ve vývoji. V květnu 2026 členské státy organizace schválily aktualizovaný globální akční plán na období 2026 až 2036, který počítá s koordinovaným postupem napříč sektory a s cílem snížit do roku 2030 počet úmrtí spojených s bakteriální rezistencí o deset procent.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.