Židovské komunity v Evropě se obávají dalšího růstu antisemitismu. Projevy nenávisti se objevují na internetu i ve veřejném prostoru, vedle slovních útoků přibývá vandalismus, výhrůžek a násilí namířeného proti lidem, synagogám, školám nebo komunitním centrům. Téma zpracovala německá stanice Deutsche Welle v souvislosti se vzpomínkou na oběti nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz.
Jednou z pamětnic, které se k připomínce připojily, je Regina Slusznyová. Jako dítě přežila holokaust díky tomu, že byla ukrývána před nacisty. Její svědectví připomíná, že věta „Nikdy více“ není pouze odkazem k minulosti, ale také závazkem chránit židovský život v současnosti. V řadě evropských zemí přitom Židé uvádějí, že se při běžných aktivitách necítí bezpečně a někdy svou identitu raději skrývají.
Podle průzkumu Evropské komise zveřejněného v lednu 2026 považuje antisemitismus za problém ve své zemi 55 procent obyvatel Evropské unie. Téměř polovina respondentů se domnívá, že se situace během předchozích pěti let zhoršila. Za problém lidé označovali zejména nepřátelství na veřejnosti, antisemitské nápisy a vandalismus i nenávistné projevy na internetu.
Evropská agentura pro základní práva ve svém přehledu upozorňuje, že oficiální statistiky zachycují jen část skutečných incidentů. Některé oběti útoky nehlásí, protože nevěří, že by se jejich situace vyřešila, nebo se obávají dalších problémů. Agentura proto vyzývá státy, aby zlepšily evidenci případů a usnadnily jejich oznamování. Zároveň upozorňuje, že jednotlivé země používají odlišné způsoby zaznamenávání, takže přímé srovnání čísel je obtížné.
Evropské instituce spojují výrazné zhoršení situace také s útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následnou válkou v Pásmu Gazy. Evropská komise uvedla, že po těchto událostech vzrostly útoky, výhrůžky a projevy nenávisti proti Židům v řadě členských zemí. Antisemitismus se podle ní šíří z různých politických a ideologických prostředí, mimo jiné prostřednictvím konspiračních teorií, popírání holokaustu a záměny kritiky izraelské vlády s nepřátelstvím vůči Židům jako skupině.
Evropská unie přijala v roce 2021 strategii boje proti antisemitismu a podpory židovského života. Podle Evropské komise mělo v roce 2026 národní strategie nebo akční plány v této oblasti 23 členských států. Rada EU zároveň vyzvala vlády, aby posílily ochranu židovských institucí, bojovaly proti nenávistným projevům na internetu a věnovaly větší pozornost vzdělávání o holokaustu. Pro židovské obce však zůstává rozhodující, zda se tato opatření promítnou do každodenní bezpečnosti a možnosti otevřeně žít židovským životem.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.