U starších lidí s určitými genetickými variantami byla nízká dávka aspirinu spojena s výrazně nižším rizikem vzniku demence. Naznačuje to nová analýza údajů z klinické studie ASPREE, do níž vědci zahrnuli genetická data více než 13 500 účastníků. Výsledky zveřejnil časopis Alzheimer’s & Dementia: The Journal of the Alzheimer’s Association.
Výzkumníci z Monash University zkoumali, zda genetické rozdíly mohou vysvětlit, proč předchozí studie neukázaly celkový ochranný účinek aspirinu proti demenci. Zaměřili se především na geny související s počtem krevních destiček. Krevní destičky jsou drobné krevní částice, které se podílejí na tvorbě sraženin a zastavování krvácení.
Účastníkům vědci vypočítali takzvané polygenní skóre. Jde o souhrnný odhad vlivu mnoha genetických variant, které společně souvisejí s určitým znakem — v tomto případě s počtem krevních destiček. Poté porovnali výskyt demence u lidí, kteří v původní randomizované studii dostávali nízkou dávku aspirinu, s účastníky užívajícími placebo.
Nejvýraznější rozdíl se objevil u pětiny účastníků s nejvyšším skóre. V této skupině se demence rozvinula u jednoho procenta lidí užívajících aspirin a u 3,3 procenta těch, kteří dostávali placebo. To odpovídá přibližně o 70 procent nižšímu relativnímu riziku. Absolutní rozdíl mezi skupinami však činil 2,3 procentního bodu.
Možný přínos měl zároveň významnou nevýhodu. Závažné krvácení postihlo v geneticky vymezené skupině 4,4 procenta uživatelů aspirinu, zatímco ve skupině s placebem to bylo 2,1 procenta. Aspirin proto nelze na základě této analýzy považovat za obecnou prevenci demence. Výsledky navíc neukazují, že by lék demenci přímo způsobem ovlivňoval; studie popsala rozdíl mezi skupinami v rámci kontrolovaného výzkumu.
Autoři upozorňují, že jejich zjištění musí potvrdit další studie v jiných populacích. Teprve poté by dávalo smysl připravit klinické hodnocení zaměřené přímo na lidi s tímto genetickým profilem. Současná analýza tak spíše ukazuje možný biologický mechanismus a příklad toho, jak by genetické informace mohly v budoucnu pomoci rozlišit, komu by určitá preventivní léčba mohla prospět. Lidé by podle autorů neměli začínat užívat aspirin kvůli prevenci demence bez konzultace s lékařem, mimo jiné právě kvůli riziku závažného krvácení.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.