Australští pakobylci ukrývali dva dosud neznámé druhy

Australští pakobylci ukrývali dva dosud neznámé druhy

Australští vědci popsali dva nové druhy velkých pakobylců a současně napravili dlouho přehlížený omyl v jejich určování. Výzkum ukázal, že skupina, která byla dosud považována za dva druhy, ve skutečnosti zahrnuje pět samostatných druhů. Jeden z nově popsaných pakobylců žije v ohroženém deštném lese Mabi v Queenslandu a jeho vejce mají neobvyklé víčko s vnitřními kruhovými prstenci.

Studii zveřejnil časopis Austral Entomology. Tým vedený Braxtonem R. Jonesem z University of Sydney porovnával genetická data s tvarem těla, křídel, zadečku a vajíček. K tomu využil také muzejní sbírky, terénní pozorování, soukromé chovy a zhruba 1100 záznamů občanské vědy z databází iNaturalist a Atlas of Living Australia.

Takzvaná integrativní taxonomie kombinuje více druhů důkazů, například genetiku a morfologii, tedy vnější stavbu organismu. Právě tento přístup umožnil oddělit jednotlivé linie rodu Anchiale, jejichž zástupci se mohou výrazně lišit velikostí a zbarvením i uvnitř jediného druhu. Genetické analýzy mitochondriálního genu COXI podpořily samostatnost některých skupin, zatímco podrobné srovnání těl a vajíček pomohlo určit jejich hranice.

Nově popsán byl druh Anchiale mabiensis, který je podle studie znám z malé oblasti athertonské vysočiny. Samičky měří u australských zástupců tohoto rodu přibližně 115 až 170 milimetrů, samci jsou menší. Vejce A. mabiensis jsou hnědá, méně lesklá a více skulpturovaná než vejce příbuzných druhů. Jejich víčko, tedy uzavírající část vajíčka, nese dva až tři vnitřní prstence. Autoři uvádějí, že taková struktura nebyla dosud popsána u pakobylek ani u žádné jiné skupiny rovnokřídlého hmyzu.

Druhým nově uznaným druhem je Anchiale robusta. Entomologové zjistili, že jedinci, které předchozí práce a chovatelé vedli pod jiným jménem, se od blízce příbuzných pakobylců liší geneticky i některými tělesnými znaky. A. robusta je robustnější a větší než ostatní australští zástupci rodu; její samičky mají také poměrně dlouhá zadní křídla. Podle studie se vyskytuje v severním Queenslandu v pásu od okolí Tully až severně od Cooktownu.

Nové rozdělení může mít význam i pro sledování škod na lesní vegetaci. Jeden z příbuzných druhů, Anchiale briareus, je známý tím, že při přemnožení dokáže ve velkém spásat listy stromů. Pokud se podobné záznamy týkaly více než jednoho druhu, může přesnější určování pomoci lépe vyhodnotit budoucí výskyt a dopady na lesnictví. Studie zároveň upozorňuje, že u některých populací zůstává jejich taxonomické postavení nejisté. Další pravděpodobně nepopsaný druh byl zaznamenán na ostrově Dauan v Torresově průlivu, k jeho potvrzení však vědci potřebují více materiálu.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek