Bakterie získaná z korejského kvašeného pokrmu kimči dokázala v laboratorních pokusech vázat nanoplasty a u myší podpořila jejich vylučování stolicí. Studie podle údajů zveřejněných v časopise Bioresource Technology zkoumala kmen Leuconostoc mesenteroides CBA3656, izolovaný právě z kimči. Výzkum vedli Jisu Lee, Min Ji Lee, Mi-Ja Jung a další spoluautoři z World Institute of Kimchi.
Nanoplasty jsou částice plastu menší než jeden mikrometr, tedy tisícina milimetru. Mohou vznikat rozpadem větších plastových předmětů a do těla se dostávat například s potravinami nebo pitnou vodou. Pojem biosorpce, který studie používá, označuje navázání látky na povrch živých buněk nebo jejich částí; v tomto případě se nanoplastové částice přichytávají na bakteriální buňky.
Výzkumníci porovnávali několik bakterií mléčného kvašení a sledovali, jak účinně zachytí polystyrenové nanoplasty. Za běžných laboratorních podmínek navázal kmen z kimči 87 procent částic. Podobný výsledek měl i srovnávaný kmen Latilactobacillus sakei CBA3608, u něhož účinnost dosáhla 85 procent.
Rozdíl se projevil po vystavení bakterií podmínkám napodobujícím lidské střevo. U srovnávaného kmene klesla míra navázání na tři procenta, zatímco Leuconostoc mesenteroides CBA3656 si zachoval účinnost 57 procent. Výsledek podle autorů naznačuje, že tato bakterie může nanoplasty zachytit i v prostředí, kde působí trávicí látky a mění se například kyselost.
Další část experimentu proběhla na bezmikrobních myších, tedy zvířatech chovaných bez běžné střevní mikrobioty. Myši dostávaly zkoumaný bakteriální kmen a vědci následně měřili množství nanoplastů ve výkalech. U samců i samic, kterým byl mikroorganismus podán, ho zaznamenali více než dvojnásobek oproti kontrolní skupině bez probiotika. To podporuje možnost, že bakterie částice ve střevě zachytí a pomůže jejich průchodu trávicím traktem.
Studie však nezkoumala lidi a neukazuje, že samotná konzumace kimči odstraní z lidského těla nanoplasty. Neověřovala ani dlouhodobou bezpečnost takového postupu nebo to, zda se díky bakteriím sníží množství částic v orgánech. Výsledky představují raný laboratorní a zvířecí výzkum, který může posloužit k vývoji cílených probiotických přípravků. Zda by podobný účinek nastal u člověka a v jaké dávce, musí ukázat další studie.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.