Islámské společenství v Bosně a Hercegovině v sobotu 10. října zvolí nového reis-ul-ulemu, tedy svého nejvyššího náboženského představitele. Volba se uskuteční v sarajevské knihovně Gazi Husrev-beg. O nástupci Huseina Kavazoviće rozhodne volební sbor tajným hlasováním.
Kavazović zastává úřad od roku 2012 a po dvou sedmiletých mandátech už nemůže znovu kandidovat. Do voleb byli potvrzeni tři uchazeči: mostarský muftí Salem Dedović, sarajevský muftí Nedžad Grabus a ředitel správy pro náboženské záležitosti při Rijasetu, správním orgánu islámského společenství, Mensur Malkić. Informace o kandidátech zveřejnilo samotné Islámské společenství v Bosně a Hercegovině.
Volební sbor tvoří členové sněmu islámského společenství, hlavní imámové, předsedové jednotlivých místních rad a ředitelé jeho institucí. Do procesu jsou zapojeni také představitelé islámského společenství v diaspoře. Nový reis-ul-ulema bude zvolen pro období let 2026 až 2033.
Tři kandidáti, podobné priority
Kandidáti ve svých programech zdůrazňují potřebu zachovat autonomii a institucionální jednotu společenství. Dedović podle agentury FENA považuje za důležité posílit nezávislost organizace, její financování prostřednictvím vakufů, tedy náboženských nadací, a postavení imámů. Větší pozornost chce věnovat také Bosňákům žijícím v menšinových komunitách mimo vlast.
Grabus klade důraz na účinnější a institucionálně silnější společenství. Mezi jeho priority patří zlepšení materiálního a společenského postavení imámů, rozvoj vakufů, vzdělávání a větší zapojení mladých lidí, žen a diaspory. Malkić ve svém programu vyzdvihuje kvalitní náboženské vzdělávání, podporu imámů a intenzivnější práci s mladými lidmi a rodinami. Za důležité považuje také přizpůsobení činnosti společenství současným společenským a digitálním změnám.
Úřad reis-ul-ulemy má v Bosně a Hercegovině význam přesahující náboženskou správu. Jeho držitel zastupuje muslimy vůči státu, vyjadřuje se k politickým, morálním a společenským otázkám a symbolizuje nezávislost Islámského společenství na vnějším vlivu. Funkce má proto význam i pro muslimské komunity v dalších evropských zemích, které jsou se sarajevským ústředím historicky a institucionálně propojené.
Podle Deutsche Welle může reis-ul-ulema představovat model evropsky zakotveného islámu a vysílat širší společnosti signál, že islám je součástí Evropy. Volba se uskuteční v době, kdy Islámské společenství řeší vedle náboženského života také postavení svých institucí, vztah k diaspoře a reakci na společenské změny.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.