Na podzim roku 2022 odstartoval z aljašské tundry mladý břehouš rudý, nenápadný bahňák s dlouhým vzhůru zahnutým zobákem. O jedenáct dní později jej satelitní vysílač zaznamenal v severovýchodní Tasmánii. Mezi oběma body neležela žádná zastávka, jen Pacifik. Pták označený jako B6 urazil podle americké geologické služby USGS nejméně 13 560 kilometrů. Jde o nejdelší doložený nepřerušovaný let ptáka.
Břehouš rudý, latinsky Limosa lapponica, patří mezi bahňáky, tedy ptáky přizpůsobené hledání potravy v mělké vodě a bahně mořských pobřeží. Záznam B6 je o to pozoruhodnější, že nešlo o zkušeného dospělce. Byl to pták v prvním roce života, který se na svou jižní migraci vydal krátce po vyhnízdění. Výzkumníci jej sledovali v rámci projektu zaměřeného právě na to, jak mladí břehouši nacházejí cestu z aljašských hnízdišť na zimoviště v Austrálii a na Novém Zélandu.
Let začal 13. října 2022 v oblasti delty Yukon–Kuskokwim na západě Aljašky. B6 pak zamířil jihozápadním směrem nad oceán, minul Aleutské ostrovy a pokračoval nad otevřenou vodou až k Austrálii. Do Ansons Bay v Tasmánii přiletěl po 11 dnech a jedné hodině. Satelitní telemetrie, tedy sledování pohybu pomocí malého vysílače komunikujícího se satelity, neposkytla jen dva body na mapě. Ukázala souvislou trasu, na níž se neobjevilo žádné přistání.
Taková cesta není prostě velmi dlouhý let. Je to energetická operace, na kterou se břehouši chystají měsíce. Před odletem intenzivně sbírají potravu a ukládají tuk. Starší studie druhu, zveřejněná v časopise The Auk, zjistila, že u aljašských břehoušů připravených k odletu může tuk tvořit přibližně 55 % čerstvé tělesné hmotnosti. Pták si tak nese palivo na celou cestu ve vlastním těle.
Nejde však jen o přibírání. Výzkum zveřejněný v časopise Frontiers in Ecology and Evolution ukázal, že se před dálkovým tahem mění také stavba ptačího těla. Trávicí orgány, které jsou nezbytné při nepřetržitém krmení, se zmenší. Naopak tělo zvýhodní části důležité pro vytrvalý let a využití energetických zásob. Je to dočasná přestavba organismu: břehouš se připravuje na období, kdy nebude ani lovit, ani trávit potravu, ale prakticky jen letět.
Proč pták volí trasu bez možnosti nouzového přistání, není zcela vyřešená otázka jediné příčiny. Břehouši ale neodlétají náhodně. Při migraci využívají vhodné meteorologické podmínky, zejména vítr, který může snížit energetickou cenu letu. Zároveň se vyhýbají zastávkám, jež by je vedly přes nepříznivé oblasti nebo kde by nemuseli najít dost potravy. Přímý přelet Pacifiku je mimořádně riskantní, ale pro tento druh představuje opakovaně používanou strategii.
Rekord B6 není důkazem, že každý břehouš rudý zvládne stejný výkon. Jde o konkrétně zaznamenaného jedince a trasa se počítá podle satelitních údajů, takže různé způsoby výpočtu uvádějí mírně odlišné odhady vzdálenosti. Podstata výsledku se však nemění: mladý pták letěl přibližně 13,5 tisíce kilometrů přes oceán bez přerušení. Guinnessova kniha rekordů jeho cestu eviduje jako nejdelší zaznamenanou migraci ptáka bez zastávky.
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.