Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning skončil ve vyšetřovací vazbě. O rozhodnutí ve středu 7. října informoval německý Spolkový soudní dvůr, jehož vyšetřovací soudce se zabýval návrhem po Hanningově zatčení z předchozího dne. Podle německé generální spolkové prokuratury je osmdesátiletý Hanning silně podezřelý ze špionáže, vyzvědačství proti státu, získávání státních tajemství a pokusu o vlastizradu.
Hanning vedl BND, německou zahraniční zpravodajskou službu, od roku 1998 do roku 2005. Poté působil jako státní tajemník na spolkovém ministerstvu vnitra, kde skončil v roce 2009. Po odchodu ze státní správy pracoval v soukromém sektoru. Podle vyšetřovatelů měl po řadu let získávat důvěrné dokumenty BND a využívat je mimo jiné při soukromé poradenské činnosti.
V případu byl zatčen také bývalý vysoce postavený pracovník BND, kterého německá média označují jako Manfreda D. Podle prokuratury Hanningovi po delší dobu poskytoval dokumenty výměnou za peníze. Vyšetřovatelé hovoří přibližně o 2000 dokumentech, které měl Hanning obdržet nejpozději do poloviny roku 2022. Část materiálů byla podle úřadů utajovaná. Manfred D. čelí podezření z napomáhání k pokusu o vlastizradu a k vyzvědačství proti státu.
Vyšetřování začalo letos
Hanninga policie zadržela v úterý 6. října. Zátahy se uskutečnily v několika spolkových zemích, včetně Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska, a také v Berlíně. Vyšetřování vedla generální spolková prokuratura. Podle informací německých médií zahájila skryté vyšetřování obou mužů v květnu 2026.
Prokuratura zatím nezveřejnila, které cizí zpravodajské službě měl Hanning informace předávat. Podle agentury Reuters měl z utajovaných dokumentů připravovat analýzy pro zahraniční zpravodajskou službu. Vyšetřovatelé rovněž prověřují, zda měl přístup k dalším materiálům prostřednictvím svého bývalého spolupracovníka, který v BND působil až do roku 2026 a v minulosti pracoval jako šéf kanceláře několika prezidentů této služby.
Případ vyvolal v Německu otázky ohledně kontroly bývalých pracovníků bezpečnostních institucí a jejich působení po odchodu ze státní služby. Někteří politici a bezpečnostní experti požadují větší transparentnost při přechodu vysoce postavených zpravodajců do soukromého sektoru a přísnější pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi. Úřady současně zdůrazňují, že jde o probíhající vyšetřování a o podezření, nikoli o pravomocně prokázanou vinu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.