Česká ekonomika by měla i v příštích letech pokračovat v růstu, výhled však zůstává nejistý. Evropská komise ve své jarní prognóze očekává, že hrubý domácí produkt letos vzroste o 1,8 procenta a v roce 2027 růst zrychlí na 2,4 procenta. Stejný růst pro rok 2027 předpokládá také české ministerstvo financí. Česká národní banka je optimističtější: ve své letní prognóze počítá s růstem o 2,2 procenta v roce 2026 a o 2,7 procenta v roce následujícím.
Odlišný výhled přinesl Mezinárodní měnový fond. V hodnocení české ekonomiky připraveném v rámci takzvané konzultace podle článku IV předpokládá růst HDP o 2,2 procenta v letech 2026 i 2027. Rozdíl mezi prognózami neznamená bezprostřední očekávání recese, ukazuje ale na citlivost české ekonomiky vůči vývoji v zahraničí a cenám energií.
Významnou oporou růstu má být domácí poptávka. Podle Evropské komise se spotřeba domácností bude zvyšovat díky růstu reálných mezd, tedy mezd očištěných o inflaci, a postupnému poklesu míry úspor. Spotřeba domácností by podle jejího výhledu měla v letech 2026 a 2027 růst téměř tříprocentním tempem. K růstu mají přispět také veřejné a soukromé investice, včetně projektů financovaných z evropských fondů.
Česká ekonomika je současně silně závislá na průmyslu a vývozu. Evropská komise upozorňuje, že tato otevřenost přináší výhody, ale zároveň zvyšuje citlivost země na obchodní politiku a kondici hlavních obchodních partnerů. Slabší zahraniční poptávka proto může růst rychle přibrzdit. Dalším rizikem zůstávají ceny energií, které podle Komise letos zatěžují ekonomickou aktivitu a tlačí vzhůru inflaci.
Veřejné finance mají podle prognózy Evropské komise zůstat pod hranicí tří procent HDP, prostor pro rozsáhlejší podporu ekonomiky však nebude neomezený. Deficit veřejných rozpočtů má letos dosáhnout 2,8 procenta HDP a v roce 2027 2,9 procenta. Veřejný dluh by měl podle stejného výhledu vzrůst ze 43,4 procenta HDP na konci roku 2025 na 47,2 procenta v roce 2027.
Mezinárodní měnový fond odhaduje dlouhodobý potenciální růst české ekonomiky přibližně na 1,8 procenta, tedy pod úrovní před pandemií. Za překážky označuje mimo jiné pomalejší růst produktivity a nižší výdaje na výzkum a vývoj. Podle údajů fondu dosahují české výdaje na výzkum a vývoj 1,8 procenta HDP, zatímco průměr zemí OECD činí 2,7 procenta.
Česká národní banka ve své prognóze očekává, že inflace zůstane v letech 2026 a 2027 poblíž svého dvouprocentního cíle, konkrétně na 2,0 a 2,5 procenta. Podle Českého statistického úřadu se přitom česká ekonomika v roce 2025 vrátila k růstu o 2,6 procenta. Případné mírné zpomalení by tak ekonomika měla absorbovat díky domácí spotřebě a investicím. Výraznější krize by ale současně zasáhla průmysl, veřejné rozpočty i firmy závislé na zahraniční poptávce.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.