České bojové letouny JAS-39 Gripen v pátek 18. září vzlétly z Pardubic kvůli aktivitě dronů na západě Ukrajiny. Jejich úkolem bylo monitorovat vzdušný prostor NATO v blízkosti východní hranice Polska. Podle informací Hospodářských novin se české stroje do přímého zásahu nezapojily a po vystřídání polskými stíhačkami se bezpečně vrátily.
Polsko kvůli ruskému útoku na západní Ukrajinu aktivovalo vlastní letectvo už ve čtvrtek 17. září. Dočasně také omezilo provoz na letištích v Lublinu a Řešově. Podle polského rozhlasu se jeden ruský proudový dron přiblížil k polsko-ukrajinské hranici na vzdálenost zhruba čtyř kilometrů. Polské úřady následně uvedly, že jejich vzdušný prostor narušen nebyl. ([polskieradio.pl](https://www.polskieradio.pl/395/9766/Artykul/3732516%2Cpoland-scrambles-fighter-jets-as-russia-launches-drone-attack-on-western-ukraine?utm_source=openai))
České letectvo působí z Pardubic
Gripeny letos startují z Pardubic kvůli plánované modernizaci letiště v Čáslavi. Armáda ČR uvedla, že stíhačky se do Pardubic přesunuly na začátku března a od dubna odtud plní úkoly spojené s ochranou českého a aliančního vzdušného prostoru. V případě potřeby mohou vzlétat také z Náměště nad Oslavou. ([acr.mo.gov.cz](https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/caslavske-letiste-ceka-vyluka–gripeny-a-alky-budou-vzletat-z-pardubic-a-nameste-262393/?utm_source=openai))
Monitorování vzdušného prostoru je součástí aliančního systému NATINAMDS, tedy integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Jeho součástí je nepřetržitá pohotovost stíhacích letounů schopných rychle reagovat na neidentifikovaný nebo potenciálně nebezpečný cíl. V pátek české Gripeny podle dostupných informací pouze sledovaly situaci a nebyly nasazeny k sestřelení dronu ani k jinému bojovému úkonu.
Česká účast zapadá do širší podpory Polska na východním křídle Aliance. Česká armáda od loňského září v Polsku provozuje vrtulníkovou jednotku, která se zaměřuje mimo jiné na působení proti nízkoletícím cílům, tedy také na hrozby spojené s bezpilotními prostředky. V červnu ministerstvo obrany uvedlo, že české vrtulníky AH-1Z Viper v Polsku vystřídaly stroje Venom. ([ikp.mo.gov.cz](https://ikp.mo.gov.cz/aktualita/polske-nebe-budou-od-cervna-chranit-ceske-vrtulniky-viper?utm_source=openai))
Gripeny zůstanou ve výzbroji do poloviny příští dekády
Nasazení přichází v době, kdy Česko řeší budoucnost svého taktického letectva. Ministerstvo obrany v roce 2024 přijalo švédskou nabídku na pokračování provozu 12 letounů Gripen, z toho deseti jednomístných a dvou dvoumístných. Celková hodnota pronájmu, servisu a výcviku pilotů činí podle ministerstva 6,012 miliardy švédských korun, tedy 16,695 miliardy korun podle tehdejšího kurzu. Smlouva má platit do roku 2035; první české letouny F-35 mají dorazit v roce 2031. ([acr.mo.gov.cz](https://acr.mo.gov.cz/en/ministry-of-defence/newsroom/news/czech-mod-accepts-swedish-offer-for-continued-use-of-gripen-aircraft–258735/?utm_source=openai))
Událost u polské hranice zároveň ukazuje, že ochrana vzdušného prostoru NATO se stále více soustředí také na drony. Armáda ČR na přelomu září a října pořádá experimentální cvičení Drone Shield 2026, jehož cílem je prověřit technologie a postupy obrany proti bezpilotním prostředkům. Podle armády mají získané poznatky pomoci při dalším rozvoji schopností českých ozbrojených sil i společné alianční obrany. ([acr.mo.gov.cz](https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/drone-shield-2026-proveri-nove-moznosti-technologii-a-obrany-proti-dronum-265805/?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.