Česko patří v Evropské unii k zemím s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. V roce 2024 pokrývaly 19,8 procenta hrubé konečné spotřeby energie v tuzemsku, zatímco průměr celé EU činil 25,2 procenta. Vyplývá to ze statistiky Eurostatu. Hrubá konečná spotřeba zahrnuje energii využitou v domácnostech, firmách, dopravě i dalších sektorech.
Český podíl se za posledních deset let zvýšil zhruba o čtyři procentní body. Přesto zůstává výrazně pod evropským průměrem a Česko se řadí k nejslabším členským zemím. Nižší hodnoty v roce 2024 vykázaly například Belgie, Lucembursko a Malta, na opačném konci žebříčku bylo Švédsko s podílem přes 60 procent, následované Finskem a Dánskem.
Největší rozdíl je u elektřiny
Ještě výraznější je zaostávání u samotné výroby elektřiny. Podle Eurostatu tvořily obnovitelné zdroje v Česku v roce 2024 17,9 procenta hrubé spotřeby elektřiny. Průměr EU dosáhl 47,5 procenta. Do statistiky se započítává především elektřina z větru, vody, slunce a biomasy. U vodních a větrných elektráren Eurostat údaje metodicky upravuje tak, aby výsledek méně kolísal podle počasí.
Také předběžná data za první čtvrtletí roku 2026 ukázala slabou pozici Česka. Obnovitelné zdroje se podle dostupných údajů podílely na domácí výrobě elektřiny 12,7 procenta, zatímco průměr Evropské unie byl zhruba 46 procent. Výsledek ovlivňují sezonní výkyvy, mimo jiné nižší výroba solárních elektráren v zimních měsících, zároveň ale odráží dlouhodobě pomalý rozvoj některých typů zdrojů.
Česko zaostává zejména ve větrné energetice. Výstavbu nových větrných elektráren komplikují povolovací řízení, požadavky obcí i delší příprava projektů. Omezený zůstává také potenciál vodních elektráren. Rychleji se v posledních letech rozvíjely fotovoltaické elektrárny, jejich podíl však zatím nestačí vyrovnat slabší vývoj v dalších obnovitelných technologiích. U bioplynových stanic se podle oborových údajů rozvoj v posledních letech výrazně nezrychlil.
Unijní cíl vyžaduje rychlejší růst
Evropská unie si pro rok 2030 stanovila cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na nejméně 42,5 procenta hrubé konečné spotřeby energie. Eurostat uvádí, že při současném vývoji by k dosažení tohoto cíle bylo potřeba tempo růstu výrazně zrychlit. V roce 2025 dosáhl podíl obnovitelných zdrojů v EU podle předběžných údajů 26,2 procenta.
Rozdíl mezi Českem a unijním průměrem se netýká jen výroby elektřiny. Obnovitelné zdroje mají v EU význam také ve vytápění a chlazení nebo v dopravě, kde jejich podíl zůstává obecně nižší než u elektřiny. V roce 2024 činil v EU podíl obnovitelné energie na vytápění a chlazení 26,7 procenta a v dopravě 11,2 procenta. Pro Česko tak bude rozhodující nejen další výstavba solárních a větrných elektráren, ale také využití obnovitelných zdrojů v teplárenství a dopravě.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.