Čeští movití lidé stále častěji řeší, jak by v případě politické, bezpečnostní nebo ekonomické krize přesunuli část života i majetku do zahraničí. Nejde přitom nutně o okamžitý odchod ze země. Záložní scénář může zahrnovat druhé bydliště, zahraniční bankovní účet, firmu v jiné jurisdikci nebo předem připravenou možnost změny daňové rezidence. Hospodářské noviny uvádějí, že zájem roste už mezi lidmi s majetkem od pěti milionů eur.
Motivací jsou mimo jiné zkušenosti z posledních let. Válka na Ukrajině zvýšila v Evropě vnímání bezpečnostních rizik, pandemie covidu ukázala, jak rychle mohou státy omezit přeshraniční pohyb, a část podnikatelů zároveň sleduje debatu o budoucím nastavení daní. Pro některé rodiny proto není zahraniční nemovitost pouze investicí, ale také pojistkou pro případ, že by se podmínky v Česku výrazně změnily.
Rozhodnutí o přesunu majetku ale není jen otázkou nákupu domu nebo otevření účtu. Klíčová je daňová rezidence, tedy stát, v němž člověk podle pravidel skutečně žije a k němuž má nejsilnější osobní a ekonomické vazby. Podle Finanční správy se posuzuje například existence stálého bytu, středisko životních zájmů nebo obvyklé zdržování. Český daňový rezident obecně přiznává v Česku své celosvětové příjmy, zatímco nerezident zde zdaňuje příjmy ze zdrojů na území České republiky.
Samotné vlastnictví nemovitosti v zahraničí proto automaticky neznamená změnu daňového domicilu. Rozhodující bývá skutečný způsob života a vazby na jednotlivé země. Finanční správa v aktuálních informacích z května 2026 upozorňuje také na situace, kdy člověka za rezidenta považují současně dvě země. V takovém případě se uplatňují pravidla příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
Majetek se přesouvá do více kategorií
Významnou roli v plánování hraje i struktura majetku. Podle Wealth Reportu 2025, který připravila J&T Banka, očekává osm z deseti českých a slovenských dolarových milionářů další růst svého jmění. V české části průzkumu uvedla třetina respondentů, že za uplynulých 12 měsíců jejich majetek vzrostl o více než deset procent. Akcie se podle reportu poprvé staly u českých dolarových milionářů hlavním zdrojem bohatnutí.
Movití Češi tak vedle podnikání více využívají akcie, fondy, private equity a investiční nemovitosti. Private equity označuje investice do neveřejně obchodovaných firem, často prostřednictvím fondů. Rozložení majetku mezi více zemí a typů aktiv může podle Hospodářských novin usnadnit správu peněz v době omezení pohybu nebo změn pravidel. Neznamená však automaticky nižší riziko: přesun majetku přináší náklady, regulatorní povinnosti a nutnost řešit dědictví, vlastnické struktury i zdanění v několika státech.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.