Dlouhodobé vystavení pesticidu chlorpyrifosu souviselo s více než 2,5násobným rizikem vzniku Parkinsonovy nemoci. Vyplývá to ze studie vědců z University of California, Los Angeles, zveřejněné v časopise Molecular Neurodegeneration. Výzkumníci vedle populační analýzy provedli také pokusy na myších a daniích pruhovaných, aby zjistili, jak by chemická látka mohla poškozovat nervové buňky.
V epidemiologické části studie porovnávali 829 lidí s Parkinsonovou nemocí a 824 lidí bez této diagnózy. Využili přitom kalifornské záznamy o používání pesticidů a adresy bydliště i pracovišť účastníků. Z nich odhadovali, zda a jak dlouho mohli být lidé vystaveni chlorpyrifosu, který se používá především v zemědělství.
Nejsilnější souvislost vědci zaznamenali u dlouhodobé expozice na pracovišti. Poměr šancí dosáhl hodnoty 2,74, s intervalem spolehlivosti 1,55 až 4,89. U lidí s dlouhodobým vystavením v okolí bydliště studie rovněž zjistila více než 2,5násobně vyšší riziko ve srovnání s lidmi bez odhadované expozice. Analýza však sama o sobě nemůže dokázat, že chlorpyrifos Parkinsonovu nemoc přímo způsobil. Expozice byla určována nepřímo podle míst, kde účastníci žili a pracovali, nikoli měřením koncentrace látky v jejich těle.
Pokusy na zvířatech ukázaly poškození neuronů
V další části výzkumu vědci vystavili myši chlorpyrifosu ve formě aerosolu po dobu 11 týdnů. Zvířata následně vykazovala poruchy pohybu, úbytek neuronů produkujících dopamin, aktivaci mikroglie a zvýšené množství patologické formy bílkoviny alfa-synukleinu. Dopamin je chemický přenašeč, který se podílí na řízení pohybu, zatímco alfa-synuklein se při Parkinsonově nemoci může hromadit v abnormálních shlucích.
Mechanismus poškození zkoumali vědci také u danií pruhovaných. Zaměřili se na autofagii, tedy přirozený buněčný proces, při němž buňky rozkládají poškozené součásti a odstraňují nepotřebný materiál. Chlorpyrifos podle výsledků tento proces narušoval. V důsledku toho se v neuronech hromadily poškozené látky a alfa-synuklein, což souviselo s úbytkem dopaminových buněk.
Když vědci v pokusech obnovili tok autofagie nebo odstranili synuklein, poškození neuronů se zmírnilo. Jde však o výsledek laboratorních modelů, nikoli o ověřenou léčbu pro pacienty. Zda by podobný postup chránil lidský mozek, musí ukázat další výzkum.
Studie podle autorů podporuje hypotézu, že chlorpyrifos může být konkrétním environmentálním rizikovým faktorem Parkinsonovy nemoci, nikoli pouze jedním z neurčitě vymezené skupiny pesticidů. Chlorpyrifos byl ve Spojených státech pro domácí použití zakázán už v roce 2001 a zemědělské využití čelilo dalším omezením od roku 2021. V zemědělství se však stále používá v některých zemích. Výsledky proto podle vědců odůvodňují další sledování účinků dlouhodobé expozice a zkoumání látek, které by mohly podobně narušovat autofagii.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.