Čína zahájila zkušební provoz nového průplavu Pinglu v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si. Vodní cesta propojuje říční systém Si-ťiang s Beibuanským zálivem v Jihočínském moři a má se stát novou trasou pro vývoz z jihozápadních provincií země směrem do jihovýchodní Asie. Podle čínských státních médií má být průplav otevřen plné lodní dopravě v září.
Průplav měří 134,2 kilometru. Začíná u řeky Pching-tchang ve městě Cheng-čou a přes řeku Čchin ústí do Beibuanského zálivu. Dřívější údaje uváděly délku 132,2 kilometru, aktuální materiály čínských institucí a provozovatele však pracují s délkou 134,2 kilometru. Stavba začala v srpnu 2022 a její předpokládané náklady činí přibližně 72,7 miliardy jüanů. ([wcc2026guilin.com](https://wcc2026guilin.com/index/pressreleases/detail.html?id=6&lang=en-us&utm_source=openai))
Zkušební provoz ověřuje plavbu plavidel, funkčnost plavebních komor a souvisejících navigačních systémů. Pro projekt byly připraveny lodě o nosnosti 5000 tun, tedy maximální velikosti, kterou má nová vodní cesta přijímat. Mezi nimi je plavidlo Beigang Yunhe 002 určené pro kontejnerový i hromadný náklad. Je vybaveno systémy pro plánování trasy, varování před kolizí a dálkový sběr provozních dat. První série zahrnuje čtyři taková plavidla. ([cctvplus.com](https://www.cctvplus.com/news/20260617/8484918.shtml?utm_source=openai))
Kratší cesta k moři
Hlavním ekonomickým smyslem projektu je zkrátit cestu nákladu z Kuang-si a sousedních vnitrozemských provincií Jün-nan a Kuej-čou k moři. Dosavadní lodní doprava z této části Číny vedla převážně přes systém Perlové řeky a přístavy v provincii Kuang-tung, zejména oblast Kantonu. Trasa přes Pinglu má podle čínských úřadů zkrátit vnitrozemskou plavbu o zhruba 560 kilometrů.
Nová cesta navazuje na takzvaný Nový mezinárodní pozemní a námořní obchodní koridor, který má propojit západní regiony Číny s přístavy v Beibuanském zálivu. Odtud směřuje námořní doprava mimo jiné do zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Průplav tak má doplnit železniční a silniční spojení využívaná pro obchod mezi jihozápadem Číny a státy jihovýchodní Asie.
Význam této vazby roste i s objemem vzájemného obchodu. Hodnota obchodu mezi Čínou a ASEAN v roce 2025 poprvé překročila jeden bilion dolarů a dosáhla 1,05 bilionu dolarů, uvedla čínská agentura Nová Čína s odkazem na oficiální statistiky. Samotný průplav ovšem nebude přímým spojením s přístavy zemí ASEAN; vytváří především kratší napojení čínského vnitrozemí na pobřežní přístavy v Kuang-si. ([china.org.cn](https://www.china.org.cn/china/Off_the_Wire/2026-07/27/content_118620326.shtml?utm_source=openai))
Tři plavební stupně
Na trase vznikly tři plavební uzly s dvojitými plavebními komorami: Madao, Čchi-š‘ a Čching-nien. Komora je zařízení, které lodím umožňuje překonat rozdíl mezi dvěma výškovými úrovněmi vody. Projekt má podle podkladů Světové konference o průplavech projektovanou jednosměrnou roční kapacitu 89 milionů tun nákladu.
Pinglu není prvním průplavem v čínské historii; země má například Velký čínský kanál s počátky ve starověku. Čínské úřady jej však označují za první velký říčno-mořský průplav plánovaný a koordinovaný na celostátní úrovni od založení Čínské lidové republiky v roce 1949. Projekt je zároveň prezentován jako první přímé vodní spojení jihozápadní Číny s mořem. Informace o technických parametrech a harmonogramu zveřejnily mimo jiné čínské ministerstvo dopravy, informační úřad státní rady a provozovatel projektu. ([english.news.cn](https://english.news.cn/20260603/a50ff99b459347958e235c192b44eace/c.html?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.