Logické uvažování při vybraných úlohách nemusí být závislé na přirozeném jazyce. K tomuto závěru dospěl tým neurovědců z Massachusetts Institute of Technology (MIT), který spojil testování dvou lidí s těžkou afázií a funkční magnetickou rezonanci zdravých dobrovolníků. Afázie je porucha porozumění řeči nebo její tvorby, často vznikající po poškození mozku cévní mozkovou příhodou. Studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zkoumala, zda jsou pro formální logické úvahy nutné stejné mozkové mechanismy jako pro práci se slovy a větami.
Výzkum vedla Evelina Fedorenko z Department of Brain and Cognitive Sciences a McGovern Institute for Brain Research na MIT. Její kolegové spolupracovali mimo jiné s Rosemary Varley z University College London, která se zabývá získanými jazykovými poruchami. Autoři se zaměřili na dvě osoby, jimž mrtvice poškodila oblasti běžně spojované se zpracováním jazyka. Obě měly výrazné obtíže s porozuměním i vytvářením řeči, což výzkumníkům umožnilo zkoumat logické schopnosti bez předpokladu, že účastníci budou při řešení spoléhat na zachované jazykové dovednosti.
Úlohy byly navrženy tak, aby nevyžadovaly složité slovní instrukce ani verbální odpovědi. V jedné části lidé dostávali dvojice číselných řad a měli odhalit pravidlo, které proměnilo první řadu ve druhou. Mohlo například jít o obrácení pořadí číslic nebo o odstranění hodnot nad určitou hranici. Nalezené pravidlo pak měli použít na další příklad. Druhá úloha pracovala s maticemi geometrických obrazců, v nichž bylo třeba vybrat prvek správně doplňující vzorec. Účastníci s afázií podle autorů zvládali stále obtížnější verze těchto úloh obdobně jako kontrolní skupina a zjištěná pravidla dokázali vyjádřit také gestem či kresbou.
Dva druhy usuzování v mozku
Vedle klinické části tým vyšetřoval zdravé dospělé pomocí funkční magnetické rezonance, tedy metody sledující nepřímé ukazatele změn mozkové aktivity prostřednictvím průtoku krve. Účastníci řešili podobné hry s čísly a obrazci, ale také slovně formulované úsudky typu „jestliže–pak“. Výzkumníci zároveň samostatnými úlohami vymezili jazykové oblasti každého člověka a takzvanou síť multiple demand. Jde o rozptýlenou síť mozkových oblastí, která se obvykle aktivuje při náročném řešení problémů a řízení pozornosti.
Skeny neukázaly zvýšené zapojení jazykové sítě ani při induktivním usuzování, kdy člověk z jednotlivých příkladů odvozuje obecné pravidlo, ani při deduktivním usuzování, kdy posuzuje, zda závěr vyplývá z daných předpokladů. Síť multiple demand se naopak aktivovala při hledání skrytých pravidel v induktivních úlohách. Při deduktivních úlohách se však podle autorů výrazně nezapojovala; ty byly spojeny s jinými oblastmi čelních a temenních laloků. Studie tak vedle rozdílu mezi jazykem a logikou naznačuje, že ani různé druhy formálního usuzování nemusí využívat totožný mozkový systém.
Výsledky neznamenají, že jazyk nemá pro lidské myšlení význam nebo že lidé při každém řešení problému neužívají vnitřní řeč. Studie testovala omezený soubor úloh formální logiky: vyvozování pravidel z číselných příkladů, obrazcové matice a závěry z podmínek „jestliže–pak“. Neřeší například plánování, sociální úsudek, rozhodování v emočně významných situacích ani to, zda jazyk usnadňuje osvojování abstraktních pojmů. Autoři také upozorňují, že část s afázií zahrnovala pouze dva účastníky, protože lidé s opravdu hlubokým poškozením jazykových schopností jsou vzácní. Výsledky bude proto potřeba ověřovat u dalších skupin a v širší škále úloh.
Praktický význam práce se týká především pohledu na lidi s afázií. Ztráta nebo výrazné oslabení schopnosti mluvit a rozumět řeči sama o sobě nevypovídá o tom, zda člověk dokáže abstraktně uvažovat. Nová data poskytují důkaz, že alespoň některé formy logického myšlení mohou zůstat zachovány i při závažném narušení jazykového systému. Zůstává však otevřené, jak přesně mozek pravidla a logické vztahy kóduje, když při tom nevyužívá oblasti specializované na přirozený jazyk.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.