Čína se podle Deutsche Welle snaží omezovat mezinárodní kulturní a politickou viditelnost Tchaj-wanu. Tlak se podle německého média projevuje nejen v diplomacii a sportu, ale také na literárních festivalech, uměleckých přehlídkách nebo v soutěžích, které se na první pohled týkají především kultury a volnočasových aktivit.
Jedním z nejnovějších případů je změna označení tchajwanských účastníků světových kávových soutěží. Tchajwanská kávová asociace podle tchajwanské agentury CNA uvedla, že obdržela od pořadatelů World Coffee Championships požadavek, aby soutěžící nově vystupovali pod názvem „Chinese Taipei“ namísto dosavadního označení „Taiwan“. Pod tímto názvem Tchaj-wan již dlouhodobě soutěží například na olympijských hrách, kde jde o kompromis spojený s politikou jedné Číny.
Podle CNA se změna týká několika disciplín světového šampionátu, mimo jiné soutěže baristů, pražení, přípravy filtrované kávy, latte artu a degustace. Tchajwanská strana se obává, že podobný postup může vytvořit precedens i pro další mezinárodní akce. Samotný spor přitom nevznikl kvůli obsahu soutěže, ale kvůli názvu, pod kterým mohou účastníci reprezentovat své území.
Spory na veletrzích a v literatuře
Politický tlak se objevil také na knižních akcích. Podle informací citovaných v odborném přehledu Global Politics požadovali čínští představitelé během veletrhu Svět knihy v Praze odstranění tchajwanské vlajky ze stánku českého nakladatelství Mi:Lu Publishing, které představovalo tchajwanskou literaturu. Čínská strana měla rovněž namítat proti označení Tchaj-wanu jako země a proti uvedení tchajwanského ministerstva kultury v katalogu veletrhu. Organizátoři podle stejného zdroje požadavkům nevyhověli.
Deutsche Welle v této souvislosti upozorňuje, že pro Peking není kultura oddělená od otázky státní identity. Čína Tchaj-wan považuje za součást svého území a odmítá, aby ostrov vystupoval jako samostatný stát. Tchaj-wan je přitom demokraticky spravovaný a od roku 1949 se nachází pod kontrolou vlastní vlády. V mezinárodních institucích a na řadě soutěží proto používá různá kompromisní označení, která mají umožnit jeho účast, aniž by byla formálně uznána jeho státnost.
Napětí se dotýká také uměleckých přehlídek. V září 2026 Čína podle agentury Associated Press bojkotovala významný asijský umělecký festival v jihokorejském Kwangdžu kvůli označení tchajwanského pavilonu. Peking označení považoval za nesprávné, zatímco tchajwanské ministerstvo kultury uvedlo, že pořadatelé změnili původně plánovaný název „Taiwan Pavilion“ na název odkazující na Národní tchajwanské muzeum výtvarných umění.
Analytici citovaní Deutsche Welle popisují tento postup jako snahu zabránit tomu, aby Tchaj-wan prostřednictvím kultury posiloval vlastní mezinárodní obraz. Tchajwanské instituce naopak podporují zahraniční výstavy, literární překlady i kulturní programy, v nichž chtějí zdůraznit osobitou zkušenost ostrova. Spor se tak vede nejen o názvy a symboly, ale také o to, kdo smí určovat, jak bude Tchaj-wan v zahraničí vnímán.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.