Costa navrhuje menší rozpočet EU s digitální daní

Costa navrhuje menší rozpočet EU s digitální daní

Předseda Evropské rady António Costa předložil novou podobu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034. Návrh má podle agentury Reuters pomoci překonat spory mezi členskými státy o velikost společného rozpočtu a o to, jakým způsobem mají být financovány nové evropské priority. Součástí plánu je také tříprocentní odvod z vybraných digitálních příjmů velkých technologických společností.

Celkový objem rozpočtu by podle návrhu činil přibližně 1,58 bilionu eur v cenách roku 2025. To je zhruba o 204 miliard eur méně než v původním návrhu Evropské komise, která loni představila rozpočet ve výši téměř dvou bilionů eur. Costa tím reaguje především na požadavky států, které usilují o omezení svých příspěvků do unijní pokladny.

Odvod z digitální reklamy a dat

Nová daň by se týkala společností s ročním obratem z digitálních aktivit v Evropské unii nejméně 50 milionů eur a s celosvětovým obratem přesahujícím 750 milionů eur. Odvod by se vypočítával z čistých příjmů z internetové reklamy, digitálních zprostředkovatelských a tržištních služeb a zpeněžování uživatelských dat.

Evropská komise dříve odhadla, že tříprocentní digitální daň by mohla vynést přibližně pět miliard eur ročně, tedy kolem 35 miliard eur za celé sedmileté rozpočtové období. Peníze by měly být jedním z takzvaných vlastních zdrojů Evropské unie a měly by pomoci omezit růst přímých příspěvků členských zemí.

Costaův návrh počítá také s dalšími novými příjmy. Patří mezi ně příspěvky spojené s emisními povolenkami a mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích, odvod z tabákových výrobků a příjem z nerecyklovaných elektrických a elektronických zařízení. Podle dokumentu Rady EU má tato kombinace zdrojů snížit tlak na národní rozpočty a současně zajistit financování společných evropských programů.

Rozhodnutí čeká na členské státy

Francie už návrh odmítla jako nedostatečný. Paříž dlouhodobě prosazuje ambicióznější rozpočet a nové evropské příjmy, které by podle ní omezily závislost Unie na příspěvcích jednotlivých států. Návrh proto nemusí vyhovovat ani zemím, které chtějí zachovat vyšší výdaje na zemědělství, soudržnost a podporu méně rozvinutých regionů.

O rozpočtu budou jednat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu plánovaném na 26. a 27. listopadu. Dohoda vyžaduje jednomyslný souhlas států a následně také schválení Evropským parlamentem. Jednání komplikuje nejen spor o celkovou částku, ale i financování obrany, konkurenceschopnosti, klimatické politiky a podpory Ukrajiny. Pokud by se státy na rozpočtu neshodly včas, musely by se připravit přechodné mechanismy pro programy, které mají začít v roce 2028.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek