Genetická úprava dárcovských krvetvorných buněk pomocí nástroje CRISPR-Cas9 může otevřít cestu k účinnějšímu cílení na některé agresivní krevní nádory. Naznačila to multicentrická studie fáze 1/2, v níž se upravené buňky uchytily u všech 30 léčených pacientů s vysoce rizikovou akutní myeloidní leukemií nebo myelodysplastickým syndromem. Výsledky zveřejnil časopis Nature Medicine.
Problém spočívá v tom, že bílkovina CD33, která se často nachází na buňkách akutní myeloidní leukemie, je zároveň přítomná na zdravých buňkách krvetvorného systému. Léky nebo buněčné terapie namířené proti CD33 proto mohou poškodit nejen nádor, ale i zdravou krvetvorbu. Vědci z Washington University School of Medicine in St. Louis a dalších pracovišť se pokusili tento problém obejít odstraněním genu CD33 z dárcovských buněk ještě před transplantací.
Odborníci použili krvetvorné a progenitorové buňky nesoucí znak CD34 a pomocí CRISPR-Cas9 v nich vyřadili CD33. Výsledný produkt nazvali tremtelectogene empogeditemcel, zkráceně trem-cel. Po transplantaci měl z něj vzniknout zdravý krevní systém bez CD33, zatímco případné přetrvávající leukemické buňky by tento znak dál nesly a zůstaly by zranitelné vůči cílené léčbě.
Buňky se uchytily, léčba ale zůstává experimentální
Všech 30 pacientů dosáhlo uchycení transplantovaných buněk v kostní dřeni do 28. dne. Analýzy ukázaly, že upravené buňky se dokázaly diferencovat do více krevních buněčných linií a že vznikající myeloidní buňky postrádaly na povrchu CD33. Obnova tvorby krevních destiček nastala v průměru 16. den, což odpovídalo běžně pozorovaným hodnotám po standardní transplantaci.
Vědci následně u části účastníků podali gemtuzumab ozogamicin, protilátkový lék, který rozpoznává CD33 a dopravuje do označených buněk protinádorovou látku. Nešlo tedy o CAR-T terapii, ale o již používaný typ cílené léčby. Devatenáct pacientů dostalo nejméně jednu dávku. Podle výsledků u nich nedošlo k dlouhodobému poklesu počtu krvinek, který léčbu po běžné transplantaci často omezuje. Studie tak především ukázala, že upravený transplantát může zdravou krvetvorbu před účinkem léku chránit.
Výsledky současně neznamenají, že metoda už prokazatelně prodlužuje život nebo zabraňuje návratu nemoci. Průměrné přežití účastníků přesáhlo 14 měsíců, studie však nebyla navržena jako srovnání s konvenční transplantací a byla předčasně ukončena z finančních důvodů. U 26 pacientů se objevila infekce a tři lidé zemřeli na komplikace související s transplantací. Samotná léčba gemtuzumabem byla u části nemocných spojena také s vážnými nežádoucími účinky.
Výzkumníci chtějí v dalších studiích ověřit, zda lze na takto chráněný transplantát bezpečně navázat silnějšími CD33-cílenými imunoterapiemi, včetně CAR-T buněk. Zatím jde o raný klinický důkaz proveditelnosti: upravené dárcovské buňky se u pacientů ujaly a odolaly jednomu typu léčby, ale přínos pro kontrolu leukemie bude třeba potvrdit delším sledováním a většími, srovnávacími studiemi.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.