Datová centra se kvůli rychlému rozvoji umělé inteligence stavějí v mnoha částech světa. Rozsáhlé komplexy serverů potřebují nepřetržitý přísun elektřiny, chladicí systémy a často i nové přípojky nebo elektrárny. Podle Deutsche Welle se jejich dopady stále výrazněji projevují nejen v energetice, ale také ve vodním hospodářství, využití půdy a kvalitě ovzduší.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že globální spotřeba elektřiny datových center se zvýší z přibližně 460 terawatthodin v roce 2024 na více než 1000 terawatthodin v roce 2030. V aktualizovaném výhledu agentura uvádí, že spotřeba datových center by se mezi lety 2025 a 2030 mohla zhruba zdvojnásobit na 950 terawatthodin. Za hlavní důvod označuje právě rozšiřování umělé inteligence, jejíž výpočetní nároky rostou rychleji než u tradičních internetových služeb.
Největší část nové poptávky připadá na Spojené státy. Podle amerického ministerstva energetiky spotřebovala tamní datová centra v roce 2023 zhruba 176 terawatthodin, tedy 4,4 procenta veškeré elektřiny v zemi. Lawrence Berkeley National Laboratory, které pro ministerstvo zpracovalo odhad, předpokládá, že do roku 2028 podíl vzroste na 6,7 až 12 procent. Rychlý růst zatěžuje elektrické sítě a v některých oblastech prodlužuje čekání na připojení nových zařízení.
Významnou zátěží je také voda. Servery při provozu vytvářejí teplo, které se odvádí mimo jiné pomocí chladicích systémů založených na odpařování vody. Zpráva Lawrence Berkeley National Laboratory uvádí, že přímá spotřeba vody v amerických datových centrech dosáhla v roce 2023 přibližně 65 miliard litrů. Pro rok 2028 studie pracuje s rozmezím zhruba 145 až 275 miliard litrů. Další voda se spotřebovává nepřímo při výrobě elektřiny, zejména v elektrárnách, které používají vodu k chlazení.
Problém je výraznější v regionech, kde už nyní hrozí sucho nebo nedostatek vody. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že sezónní vodní stres každoročně zasahuje přibližně 30 procent evropské pevniny. Právě do oblastí s dobrou dostupností energie, pozemků a internetového připojení se přitom soustřeďuje část nových projektů. V Evropě patří k hlavním centrům Frankfurt, Londýn, Amsterdam, Paříž a Dublin, zároveň se rozvíjejí nové lokality ve Španělsku, Itálii nebo Polsku.
Výstavba datových center mění také podobu krajiny. Rozsáhlé budovy, trafostanice, silnice a záložní zdroje zabírají půdu a mohou vytlačovat zemědělské nebo přírodní plochy. Pokud růst spotřeby pokrývají fosilní elektrárny, přidávají se emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší. IEA zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje mají do roku 2030 pokrýt téměř polovinu růstu spotřeby datových center. Přesto mají podle jejího scénáře plyn a uhlí společně zajistit více než 40 procent nové výroby elektřiny pro tento sektor. Celosvětově by datová centra v roce 2030 měla představovat asi tři procenta spotřeby elektřiny a méně než jedno procento emisí oxidu uhličitého, jejich dopady však budou výrazně soustředěné v konkrétních regionech.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.