Dekarbonizace může firmám posílit konkurenceschopnost

Dekarbonizace může firmám posílit konkurenceschopnost

Rozhodování firem o průmyslové dekarbonizaci se nemůže opírat pouze o takzvanou zelenou přirážku, tedy rozdíl mezi cenou emisně náročného výrobku a jeho nízkoemisní alternativy. V komentáři pro Euronews to uvedl Noam Boussidan, šéf First Movers Coalition při Světovém ekonomickém fóru. Podle něj mohou být čistší technologie dražší, přesto ale představovat výhodnější obchodní volbu.

Firmy by podle Boussidanа měly vedle okamžité ceny posuzovat také kolísání cen energií a surovin, odolnost dodavatelských řetězců, přístup na nové trhy a dopady státní politiky. Dekarbonizace se tak v těžkém průmyslu podle něj posouvá od úzce pojatého nákladu na udržitelnost ke strategickému rozhodnutí o tom, jaké výrobky budou podniky vyrábět, komu je budou prodávat a na jakých dodavatelích budou závislé.

Náklady na snížení emisí se přitom výrazně liší podle odvětví a použité technologie. V cementářství lze podle komentáře snížit emise až o polovinu s nízkými nebo zanedbatelnými náklady, například náhradou části slínku. Další omezení emisí už ale může vyžadovat výrazné investice. Udržitelné letecké palivo je naopak nejméně dvakrát dražší než jeho fosilní alternativa a pokročilejší technologie mohou být ještě nákladnější.

Samotné srovnání cen však podle autora nezohledňuje rizika spojená s fosilními palivy. Geopolitické konflikty, přerušení dodávek a prudké změny cen energií ukazují nevýhody závislosti na omezeném počtu zdrojů a dodavatelů. Boussidan jako příklad uvádí vývoj cen leteckého paliva v roce 2026, kdy v březnu přesáhly 220 dolarů za barel a v září znovu 200 dolarů. Investice do udržitelných paliv podle něj mohou leteckým společnostem nabídnout pestřejší a odolnější zdroje energie, i když jsou tato paliva zatím dražší.

Významnou roli hrají také pravidla a podpora ze strany vlád. Regulace, standardy, dotace, povolovací řízení a obchodní opatření ovlivňují, které projekty se uskuteční rychle a které výrobky získají přístup k veřejné podpoře nebo na velké trhy. Evropská unie podle komentáře připravuje Industrial Accelerator Act, který má vedle podpory průmyslové dekarbonizace omezit závislost na zahraničních dodavatelích. Podíl strategické výroby v Evropě by se podle návrhu měl zvýšit ze 14,3 procenta v roce 2024 na 20 procent v roce 2035.

First Movers Coalition, iniciativa Světového ekonomického fóra a americké vlády, se snaží vytvořit poptávku po technologiích pro odvětví, jejichž emise se snižují obtížně. Podle údajů koalice sdružuje přes 100 firem, které se zavázaly podpořit čistší technologie v letectví, lodní dopravě, kamionové dopravě, výrobě hliníku, cementu, oceli a v odstraňování oxidu uhličitého. Jejich nákupní závazky mají do roku 2030 představovat 19 miliard dolarů a přispět ke snížení emisí o 26 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Boussidan uvádí, že firmy musí při investicích zvažovat také cenu odkladu. Ta může zahrnovat ztrátu přístupu na některé trhy, větší vystavení výkyvům cen vstupů, slabší dodavatelské řetězce nebo ztracené příležitosti k uzavření partnerství s novými výrobci. Zelená přirážka podle něj zůstává užitečným výchozím bodem, sama o sobě ale neposkytuje úplný obraz ekonomických dopadů dekarbonizace.

Zdroj: Euronews

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek