Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly v chorvatské metropoli Záhřebu proti nelegálnímu ukládání nebezpečného odpadu v Gospići. Demonstranti požadovali, aby vláda do 20 dnů představila konkrétní plán úplného vyčištění zamořených míst a stanovila závazné termíny jednotlivých kroků. Podle agentury AP protest svolala občanská iniciativa „Gospić je náš domov“.
Skandující dav se sešel na hlavním záhřebském náměstí. Lidé nesli transparenty s hesly jako „Kdy, když ne teď“ nebo „Plíce Chorvatska mají potíže s dýcháním“. Protestující žádali také okamžitý zákaz dovozu odpadu, který Chorvatsko nemá kapacitu zpracovat. Podle Deutsche Welle se demonstrace stala výrazem širší nespokojenosti s postupem vlády premiéra Andreje Plenkoviće.
Aféra se týká areálu bývalého průmyslového podniku v Gospići ve středním Chorvatsku. Na místě a v jeho okolí se podle dostupných údajů nachází zhruba 37 tisíc tun odpadu, z velké části uloženého pod zemí. Jde mimo jiné o zbytky elektronických zařízení, plasty, stavební materiály a zdravotnický odpad. Část materiálu podle vyšetřovatelů pocházela z Itálie, Slovinska a Německa.
Chorvatská policie a evropský policejní úřad Europol v únoru 2025 zadržely 13 lidí podezřelých z nelegálního dovozu a likvidace nebezpečného odpadu. Europol tehdy uvedl, že podezřelí mohli trestnou činností získat nejméně čtyři miliony eur. Případem se zabývá také chorvatský Úřad pro potírání korupce a organizovaného zločinu, známý pod zkratkou USKOK.
Odborná zpráva zveřejněná v srpnu podle AP upozornila na zvýšené koncentrace kovů v půdě a na přítomnost takzvaných věčných chemikálií PFAS v podzemní vodě. Úřady zároveň tvrdí, že dosavadní rozbory pitné vody a půdy neprokázaly její kontaminaci. Chorvatský premiér opakovaně uvedl, že voda z vodovodu v Gospići je bezpečná, a slíbil urychlení sanace.
Vláda chce nyní zakryté části skládky dočasně zabezpečit před dešťovou vodou. Podle chorvatské veřejnoprávní televize HRT by měl být areál překryt nejpozději 12. nebo 13. října. Odvoz odpadu uloženého v pytlích má podle zákonného harmonogramu trvat až šest měsíců, vláda ale tvrdí, že práce mohou skončit dříve. Nebezpečný materiál má být následně odvezen ke zpracování ve spalovnách v zahraničí.
Plenković před protestem uvedl, že rozumí obavám obyvatel, zároveň však odmítl, že by demonstrace mohla ovlivnit tempo sanace, protože příslušné postupy už byly zahájeny. Opoziční strany MOST a SDP kvůli případu usilují o hlasování o nedůvěře vládě. Tvrdí, že úřady začaly jednat příliš pozdě a že problém odhalil nedostatky v chorvatském systému nakládání s odpady.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.