Téměř třicet let starý spor mezi společností Diag Human a Českou republikou se dotkl plynárenských aktiv skupiny ČEZ. V Lucembursku byly podle oznámení ČEZ vydány dva zajišťovací příkazy týkající se společností Czech Gas Networks a Czech Gas Networks Investments. První z nich vlastní ČEZ z 55,21 procenta, druhá je její stoprocentní dceřinou společností. Přes další firmy obě společnosti ovládají GasNet, největšího provozovatele distribuční sítě plynu v Česku.
Podle ČEZ souvisejí příkazy s kroky, které Diag Human podnikla u lucemburských úřadů kvůli svým údajným pohledávkám vůči České republice. Jejich hodnota se podle oznámení energetické skupiny pohybuje kolem 17 miliard korun. Příkazy omezují nakládání s majetkem České republiky a ČEZ, který se nachází u dotčených společností. ČEZ tvrdí, že postup je nezákonný a představuje zneužití práv. Zároveň uvádí, že Diag Human nemá žádný právní nárok vůči ČEZ ani jiné společnosti ze skupiny.
GasNet je klíčovým regulovaným aktivem
ČEZ koupil většinový podíl v GasNetu v srpnu 2024. Za 55,21 procenta společnosti Czech Gas Networks zaplatil 846,5 milionu eur, podle tehdejšího kurzu zhruba 21 miliard korun. Transakce byla financována překlenovacím úvěrem s následným refinancováním prostřednictvím dluhopisů. GasNet se do konsolidovaných výsledků skupiny promítá od září 2024.
GasNet spravuje přibližně 65 000 kilometrů plynovodů, obsluhuje zhruba 2,3 milionu odběrných míst a ročně distribuuje kolem 66 terawatthodin plynu. Na distribuci zemního plynu v České republice má přibližně osmdesátiprocentní podíl. Jde o regulovaný byznys, jehož výnosy se odvíjejí od pravidel stanovených Energetickým regulačním úřadem. Právě stabilita distribuční sítě a předvídatelné příjmy byly podle ČEZ jedním z důvodů akvizice.
Podle Hospodářských novin může spor komplikovat také chystané rozdělení skupiny ČEZ. Vedení firmy připravuje vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce převést například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuci, GasNet, ČEZ ESCO, obchodování s energiemi a telekomunikační společnost Telco Pro Services. Stát by si podle dosavadního záměru ponechal především výrobní část skupiny včetně jaderných a uhelných elektráren, zatímco infrastrukturní a další nevýrobní aktivity by byly soustředěny odděleně.
Spor pokračuje v několika jurisdikcích
Kořeny kauzy sahají do začátku 90. let, kdy Ministerstvo zdravotnictví zasáhlo do obchodních vztahů na trhu s krevní plazmou. Rozhodčí nález z roku 2022 přiznal Josefu Šťávovi a společnosti Diag Human nárok, který byl v médiích vyčíslen na přibližně 15,5 miliardy korun před započtením dalších úroků. Britský odvolací soud v květnu 2025 rozhodl, že Diag Human SE nesplňovala definici investora podle česko-švýcarské dohody o ochraně investic. V červenci téhož roku soud nález vůči společnosti zrušil, část týkající se nároku Josefa Šťávy však ponechal v platnosti.
ČEZ uvedl, že proti lucemburským příkazům využije všechny dostupné právní prostředky a očekává jejich zrušení. Do té doby ale mohou omezovat nakládání s vlastnickými podíly ve struktuře GasNetu. To může zvyšovat právní a transakční nejistotu kolem plánovaného oddělení distribučních a dalších nevýrobních aktivit skupiny. O tom, zda a v jaké podobě se ČEZ rozdělí, však dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.