Česká chemická skupina Draslovka získala portfolio patentů a dalšího duševního vlastnictví americké společnosti Natron Energy v oblasti sodíkovo-iontových baterií. Dohoda se týká technologií založených na materiálech označovaných jako pruská modř a pruská bílá, které Natron využíval v elektrodách svých bateriových článků. Před dokončením transakce ji zhruba půl roku prověřoval americký Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech, známý pod zkratkou CFIUS.
CFIUS posuzuje zahraniční investice, které mohou mít dopad na bezpečnost Spojených států. Podle oznámení Draslovky výbor transakci schválil jako podmínku jejího uzavření. Česká skupina tak získává nejen patenty, ale také výrobní know-how a práva vztahující se k materiálům, konstrukci článků, elektrolytům, výrobě a kompletním bateriovým systémům. Ochrana části portfolia podle firmy sahá do poloviny 40. let tohoto století.
Draslovka spolupráci s Natronem oznámila v březnu 2025. Původně měla být dodavatelem speciální sloučeniny na bázi pruské modři, která je klíčovou součástí bateriové technologie americké firmy. Součástí původní dohody byla také příprava referenční výrobní linky v Kolíně. Draslovka tehdy uvedla, že první etapa projektu si vyžádá přibližně jednu miliardu korun a vytvoří 35 pracovních míst. Linka měla od roku 2026 dodávat materiály, které by umožnily zdvojnásobit výrobní kapacity Natronu.
Plány amerického partnera se však nenaplnily. Natron Energy připravoval v Severní Karolíně výstavbu velkého závodu s investicí 1,4 miliardy dolarů, nakonec ale zkrachoval. Draslovka nyní přebírá technologii, která podle firemního oznámení zahrnuje celý řetězec od výroby aktivních materiálů přes bateriové články až po hotové systémy. Transakce se týká duševního vlastnictví a nehmotných aktiv, nikoli převzetí celé původní společnosti.
Od kyanidu k bateriovým materiálům
Pro Draslovku jde o rozšíření dosavadního chemického podnikání směrem k energetice. Skupina je významným výrobcem kyanidu sodného a ferrokyanidových surovin, které se používají při výrobě materiálů pro sodíkovo-iontové baterie. Podle Českého průmyslového sdružení pro chemii může tato technologie využívat dostupnější suroviny než lithium-iontové články, její uplatnění se ale teprve rozvíjí.
Draslovka chce technologii spojit se svou výrobou v Evropě a Spojených státech. V Kolíně zároveň připravuje průmyslovou výrobu pruské bílé ve spolupráci se švédskou společností Altris, v níž má strategický podíl. Altris spolupracuje s firmou Clarios na sériové výrobě nízkonapěťových sodíkových systémů. Skupina tak usiluje o propojení dodávek chemických surovin, výroby aktivních materiálů a licencování technologie.
Sodíkovo-iontové baterie se od lithium-iontových článků liší použitými materiály a nemusejí využívat lithium, nikl ani kobalt. Natron svou technologii zaměřoval především na datová centra, záložní zdroje, průmyslové aplikace, telekomunikace, železnici a další zařízení, u nichž je důležitá rychlá dodávka výkonu, bezpečnost a dlouhá životnost. Draslovka uvedla, že převzaté patenty mají posílit její nabídku pro západní dodavatelský řetězec baterií, který je méně závislý na čínských dodavatelích.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.