Rozšíření levných útočných dronů proměňuje pohled investorů na evropský zbrojní průmysl. Po začátku války Spojených států s Íránem se akcie části evropských výrobců vojenské techniky dostaly pod tlak, přestože konflikt obvykle zvyšuje očekávání budoucích zbrojních zakázek. Podle komentáře Hospodářských novin se obavy týkaly zejména vysokých nákladů na ničení levných bezpilotních prostředků a možné změny vládních nákupních plánů.
HN upozornily na nákladovou nerovnováhu mezi levnými drony a tradičními prostředky protivzdušné obrany. Íránský dron může podle listu stát nižší desítky tisíc dolarů, zatímco střela systému Patriot používaná k jeho zničení stojí tři a více milionů dolarů. U balistických raket je rozdíl menší, ale stále výrazný: HN uvádějí cenu íránské těžké rakety mezi jedním a třemi miliony dolarů a cenu střely amerického systému THAAD mezi 13 a 15 miliony dolarů.
Taková ekonomika obrany zvyšuje význam systémů, které dokážou drony odhalovat, rušit nebo ničit levněji než klasickými raketami. Nejde přitom pouze o samotné bezpilotní prostředky. Zbrojovky mohou těžit i z poptávky po radarech, elektronickém boji, softwaru pro řízení protivzdušné obrany, munici s kratším dosahem nebo specializovaných senzorech. Vojenské nákupy se tím mohou přesouvat k širšímu portfoliu technologií, nikoli nutně od obrněných vozidel a dělostřelectva k dronům jako jedinému řešení.
Výprodej zasáhl výrobce pozemní techniky
Nejcitlivěji reagovaly akcie firem orientovaných na pozemní systémy. HN mezi nimi zmínily německé společnosti Rheinmetall a RENK i českou skupinu CSG. Akcie Rheinmetallu podle listu klesly z maxima 2000 eur až na 900 eur, než část ztrát znovu získaly. Samotný pohyb cen akcií ale nevypovídá přímo o objemu objednávek ani o výsledcích jednotlivých podniků. Trh zohledňuje také očekávání investorů, budoucí marže, výrobní kapacity a to, zda firmy dokážou rozšířit nabídku o nové typy zbraní a obranných systémů.
Pro výrobce těžké techniky zůstává podstatná dlouhodobá obnova evropských armád. HN s odkazem na odhady uvedly, že největší evropské státy NATO mezi lety 1992 a 2022 snížily počty pozemní obrněné techniky o 70 až 80 procent. Obnova těchto kapacit znamená vedle nákupu tanků, bojových vozidel či dělostřelectva také požadavky na munici, náhradní díly, servis, logistiku a modernizaci existující výzbroje. Drony tak mohou změnit technické parametry pořizované techniky, například požadavky na ochranu proti útokům shora, nikoli však automaticky odstranit potřebu pozemních sil.
Výdajový rámec pro zbrojní průmysl zároveň podporují politická rozhodnutí evropských zemí. Státy NATO se na summitu v Haagu v červnu 2025 zavázaly, že do roku 2035 budou na základní obranné potřeby a související bezpečnostní výdaje vydávat pět procent HDP ročně. Nejméně 3,5 procenta HDP má směřovat na základní vojenské potřeby, až 1,5 procenta pak na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, civilní připravenost, inovace a posilování obranného průmyslu. Podle NATO vzrostly obranné výdaje evropských členů aliance a Kanady v roce 2025 proti předchozímu roku o 20 procent.
Evropská komise v rámci plánu Readiness 2030, dříve označovaného ReArm Europe, počítá s možností mobilizovat až 800 miliard eur pro obranné investice v členských zemích EU. Peníze mají podpořit mimo jiné výrobu, společné nákupy a rychlejší rozvoj průmyslových kapacit. Tento rámec neznamená, že každý výrobce získá zakázky ve stejném rozsahu. Naznačuje však, že evropská poptávka se bude týkat jak tradiční vojenské techniky, tak nových systémů určených proti dronům a dalším levnějším hrozbám.
Rizikem pro firmy i investory zůstává rychlost technologických změn. Zakázky ve zbrojním průmyslu mají zpravidla dlouhé výrobní a dodací cykly, zatímco konstrukce dronů i způsob jejich nasazení se vyvíjejí rychle. Rozhodující proto bude schopnost výrobců spojit výrobu zavedené techniky s vývojem cenově dostupné protivzdušné a protidronové ochrany. Zdrojem informací o pohybu akcií a nákladové asymetrii je komentář Hospodářských novin; údaje o výdajových závazcích vycházejí z dokumentů NATO a Evropské komise.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.