Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo se podle mezinárodních zdravotnických organizací šíří dosud nevídanou rychlostí. Počet zaznamenaných případů překročil 5000 a nákaza si vyžádala více než 2300 mrtvých. Postiženo je šest provincií na východě země, kde se zdravotníci potýkají s rozsáhlým územím, špatnou dopravní dostupností a nedostatkem pracovníků.
Podle Deutsche Welle označil vysoký představitel OSN rozsah epidemie za území větší než Francie. Nákaza se soustředí především do provincie Ituri a dalších oblastí na východě Konga, kde dlouhodobě působí ozbrojené skupiny a zdravotnická infrastruktura je oslabená. Úřady zároveň varují, že část případů se daří zachytit až se zpožděním, takže skutečný rozsah epidemie může být vyšší než uvádějí oficiální statistiky.
Světová zdravotnická organizace a Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí ve čtvrtek oznámily, že pro Kongo bude uvolněno 70 000 dávek vakcíny Ervebo z mezinárodních zásob. Z toho 50 000 dávek je určeno pro zdravotníky a další pracovníky v první linii. Zbývajících 20 000 dávek má být použito v klinické studii, která má ověřit účinnost vakcíny proti viru Bundibugyo.
Současnou epidemii totiž nezpůsobuje běžnější varianta Zaire, proti níž je vakcína Ervebo schválena, ale vzácnější virus Bundibugyo. Pro něj zatím neexistuje registrovaná vakcína ani schválená léčba. WHO proto označuje podání Ervebo v Kongu za součást výzkumu a ochrany nejohroženějších zdravotnických pracovníků, nikoli za standardně potvrzenou léčbu celé populace.
WHO uvádí, že epidemie byla v Kongu oficiálně potvrzena v květnu 2026. Ve stejném měsíci se nákaza objevila také v Ugandě. Organizace následně vyhlásila situaci za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Sousední země posílily kontroly na hranicích, školení zdravotníků a připravenost k vyhledávání případů, aby omezily riziko zavlečení infekce.
Zdravotnické týmy v Kongu se zaměřují na izolaci nemocných, trasování jejich kontaktů a zajištění léčebných center. Podle agentury AP ale rychlost šíření převyšuje kapacitu současné reakce. Situaci dále komplikují opožděné platby pracovníkům, nedostatek personálu a nedůvěra části obyvatel, která může vést k odmítání vyšetření nebo ukrývání nemocných.
Výzkumné týmy současně testují možné způsoby léčby a sledují genetický vývoj viru. WHO v červenci uvedla, že první kandidátní vakcína zaměřená přímo na virus Bundibugyo vstoupila do rané fáze bezpečnostního testování. Mezinárodní organizace vyzývají k rychlejšímu financování zásahů, protože bez rozšíření trasování, izolace a ochrany zdravotníků se podle nich epidemii nedaří dostat pod kontrolu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.