Epidemie eboly na východě Demokratické republiky Kongo může podle Světové zdravotnické organizace (WHO) překonat dosud nejtragičtější výskyt nemoci, který v letech 2014 až 2016 zasáhl západní Afriku. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu 12. srpna uvedl, že nákaza se šíří rychleji než předchozí epidemie a při současném tempu by mohla překročit bilanci více než 11.000 obětí z Guineje, Libérie a Sierry Leone.
WHO v nejnovější bilanci zveřejněné ve středu evidovala 4449 potvrzených případů a 2061 úmrtí v pěti provinciích a 53 zdravotnických oblastech Konga. Organizace označila nynější epidemii za druhou největší v historii výskytu eboly a za dosud nejrychleji rostoucí. O den později africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí Africa CDC uvedlo, že nákaza pronikla do šesté provincie Bas-Uele. Podle vládních údajů, které citovala agentura AP, počet případů přesáhl 4500 a zemřelo více než 2100 lidí.
Hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri na severovýchodě země. Připadá na ni zhruba 90 procent všech případů a 80 procent úmrtí. Trvalý přenos nákazy WHO zaznamenává mimo jiné ve městech Bunia, Rwampara, Nizi a Lita. Nově hlášené úmrtí v Bas-Uele se týkalo muže, který do provinčního města Buta přicestoval z Isira v sousední provincii Haut-Uele. Podle Africa CDC nemocný před smrtí vyhledal péči v několika nemocnicích, což komplikuje dohledávání jeho kontaktů.
Současnou epidemii způsobuje vzácnější druh viru Ebola Bundibugyo. WHO uvádí, že pro něj zatím není schválena specifická vakcína ani cílená léčba. To odlišuje nynější situaci od některých dřívějších epidemií vyvolaných druhem Zaire ebolavirus, proti němuž už byly vyvinuty očkovací látky a léčebné postupy. Přenos Bundibugyo viru nastává po kontaktu s nemocným nebo zemřelým člověkem, s tělními tekutinami či s předměty jimi znečištěnými.
Problémem je pozdní odhalování případů
Výraznou potíží zůstává zachycení nemocných mimo zdravotnická zařízení. Tedros Adhanom Ghebreyesus upozornil, že vysoký podíl úmrtí se odehrává přímo v komunitách, nikoli v léčebných centrech, a mimo známé řetězce kontaktů. To podle WHO naznačuje, že část přenosu zůstává neodhalená. Organizace chce proto posílit místní dohled nad výskytem nemoci a zvýšit podíl dohledaných kontaktů z nynějších zhruba 80 procent na 95 procent, které považuje za potřebné pro přerušení přenosu.
Reakci komplikují ozbrojený konflikt, nejistá bezpečnostní situace, slabá dopravní infrastruktura, přesuny obyvatel i nedostatek zdravotníků. WHO plánuje během 12 týdnů ztrojnásobit kapacitu léčebných míst až na 3000 lůžek. Dosud bylo vyškoleno přes 21.000 komunitních zdravotníků a 886 pacientů se podle organizace uzdravilo. Zdravotnické týmy současně zajišťují testování, izolaci pacientů, dohledávání kontaktů a bezpečné pohřby, které jsou důležité pro omezení šíření viru.
WHO vyhlásila 17. května kvůli epidemii v Kongu a souvisejícím případům v Ugandě stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Už tehdy organizace upozorňovala na vysokou mobilitu obyvatel, humanitární krizi a omezené kapacity zdravotnictví v zasažených oblastech. Pozdější genetické analýzy podle WHO ukázaly, že virus v Kongu cirkuloval už od února, a měl tak náskok před oficiálním vyhlášením epidemie v polovině května.
Vedle rozšiřování zdravotnické infrastruktury pokračuje výzkum možných prostředků ochrany a léčby. Dvě vakcíny vyvinuté přímo proti Bundibugyo viru vstoupily do první fáze klinického hodnocení na lidech. WHO také doporučila zahájit pozdní fázi zkoušky existující vakcíny proti druhu Zaire ebolavirus poté, co studie na zvířatech naznačily možnou křížovou ochranu. Současně běží klinická studie PARTNERS, která prověřuje možné léčebné postupy pro pacienty s onemocněním vyvolaným virem Bundibugyo.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.