Elektrobusy se v české městské dopravě posouvají od zkušebních projektů k běžné součásti vozových parků. Dopravní podniky už neřeší jen nákup jednotlivých vozidel, ale také výstavbu dobíjecích areálů, posílení elektrických přípojek a nové řízení spotřeby. Pro města jde o investici do vozidel i energetické infrastruktury, která musí zajistit provoz desítek autobusů během celého dne.
Podle Centra dopravního výzkumu bylo v Česku v roce 2024 provozováno více než 18 500 autobusů kategorie M3, z toho přibližně 210 bateriových elektrobusů. Jejich podíl na celém vozovém parku tak zůstával nízký, v některých městech však už elektrobusy tvoří významnou část městské dopravy. Statistiky za rok 2025 zároveň ukazují růst výroby elektrických autobusů v tuzemsku. České firmy jich vyrobily 385, meziročně o 52 procent více.
Nejde jen o nákup autobusů
Výrazný projekt vznikl v Kladně, kde dopravce pořídil 16 elektrobusů, z toho část v kloubovém provedení. Součástí projektu byla také dobíjecí infrastruktura v areálu dopravního podniku. Na konečných zastávkách se připravovalo instalování pantografů, tedy zařízení, která umožňují rychlé dobíjení autobusu během obratu na lince. Pro města je tento způsob důležitý zejména tam, kde by samotná kapacita baterie nestačila na celý denní oběh.
V Opavě začaly v únoru 2026 jezdit první dva elektrobusy SOR. Dalších šest vozů má podle města dorazit v průběhu roku. Dopravní podnik současně buduje dobíjecí zázemí kombinující ultra rychlé dobíjení během provozu s pomalejším nočním, takzvaným balančním nabíjením. Projekt počítá také s novou elektrickou infrastrukturou. Opava chce postupně nahrazovat zbývající dieselové autobusy elektrobusy a později řešit i část vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn.
Do elektrifikace investuje také Praha. Dopravní podnik hlavního města uvedl v prosinci 2025 do pravidelného provozu první elektrobusy SOR ENS 12. Pražská flotila se rozšiřuje v návaznosti na klimatický plán města a na výstavbu potřebných nabíjecích zařízení. V některých případech se ukazuje, že právě infrastruktura může dodávky zkomplikovat: dopravce musí sladit parametry vozidel, dobíjecích stojanů, elektrické sítě i jízdních řádů.
Rozšiřování elektrických autobusů podporují evropské a státní dotační programy. Ministerstvo dopravy uvedlo, že podpora dobíjecí infrastruktury v letech 2019 až 2025 přispěla k rozvoji nízkoemisní dopravy. Veřejná síť dobíječek je přitom určena především osobním vozům; u městských autobusů vznikají samostatné areály s výrazně vyššími výkony. Dopravní podniky proto musí řešit nejen cenu vozidla, ale i kapacitu trafostanic, průběh odběru elektřiny a plánování nabíjení tak, aby se vozy dobíjely bez zbytečných špiček.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.