Elephant Butte Reservoir, největší přehradní nádrž v americkém státě Nové Mexiko, klesla 27. července 2026 na 1,4 procenta kapacity. Podle NASA šlo o nejnižší stav od roku 1971. Informace vychází ze satelitních snímků a údajů o objemu vody, nikoli z nové odborné studie publikované ve vědeckém časopise. NASA stav nádrže popsala v článku svého Earth Observatory zveřejněném v srpnu 2026.
Satelit Landsat 9 zachytil nádrž 27. července. NASA snímek porovnala s pohledy z 8. července 2013, kdy hladina během dalšího suchého období klesla na 2,9 procenta kapacity, a z 2. června 1994, kdy byla nádrž téměř plná. Landsat je program družic, které dlouhodobě sledují povrch Země a umožňují porovnávat změny v krajině v průběhu desetiletí.
Za současným poklesem podle dostupných údajů stojí kombinace několika faktorů. Povodí Rio Grande čelí už několik let mimořádně suchým podmínkám. Zároveň se sníh v horních částech povodí v jižních Skalnatých horách rozpustil nejdříve od začátku měření. Voda z tajícího sněhu tak přitekla do řeky dříve a v menším množství zůstala k dispozici pro pozdější část roku. NASA ve svém materiálu uvádí také dlouhodobý tlak na vodní zdroje v celém regionu.
Úbytek vody odhalil části břehů, které byly desítky let pod hladinou. Místní úřady upozorňovaly na obnažený odpad a další nebezpečné předměty v pobřežním pásmu. Nízká hladina zároveň zanesla lodní rampy sedimentem a vedla k uzavření některých přístupů. Státní správa parku Elephant Butte Lake varovala, že některá mělčinová a pobřežní nebezpečí nemusí být z hladiny viditelná.
Nádrž je součástí systému Rio Grande Project, který zajišťuje vodu především pro zavlažování. Na povrchové i podzemní zdroje v údolí Rio Grande spoléhají zemědělci v Novém Mexiku i Texasu. Pěstují mimo jiné vojtěšku, bavlnu, cibuli, pekanové ořechy a papriky typu Hatch. Pokles Elephant Butte proto není jen otázkou rekreace nebo vzhledu krajiny, ale zasahuje do plánování dodávek vody a rozdělování omezených zásob.
Voda se z nádrže uvolňovala pro zemědělství do 28. července 2026. Poté se podle údajů citovaných NASA hladina mohla pomalu začít zvyšovat, přestože zůstávala mimořádně nízká. Dlouhodobý vývoj sledují úřady pomocí měření objemu vody a satelitních dat. NASA současně podporuje projekty, které kombinují družicová pozorování půdní vlhkosti, výparu a výšky vodní hladiny s měřením v terénu. Tyto nástroje mají pomoci vodohospodářům rozhodovat o přidělování vody, samy o sobě však nedokládají, jak rychle se nádrž v dalších letech zotaví.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.